Cítím jaro. Ve vzduchu, i v srdci.

Šetřila jsem si to nové tričenko na jaro a evidentně to nastalo právě dnes. Nevzpomínám si, kdy jsem tu chuť vzít si na sebe něco s hodně hlubokým výstřihem měla naposledy, každopádně dnes se vrátila... a zatímco On měl na sobě zimní bundu a na tmavých prošedivělých vlasech čepici (však přijel z Hor!), já se po venku promenovala v tričenku... :)


Jen jsem toho chlapa krátce zahlédla a tak nějak mě to zase rozněžňuje a rozlaďuje... nebo spíš nalaďuje... :)))

Jen pro u přesnění: zatím mluvím stále o stejném pánovi a stále jsme u písmena B.
Ale v momentálně rozpoložení mě rozněžňují i jiní...

Začalo to získáním informace o momentálním působišti pana anděla. S tou informací jako by najednou všechny vzpomínky ožily a jakoby to bylo včera, kdy se na mě tak krásně a rozpačitě usmíval... a vrátila se i všechna lítost z toho, jak to tenkrát všechno bylo. A to jsem to už před rokem měla všechno za vyřízené!

Co je však zásadní, že s tím vším se vrátilo i nutkání, chuť a touha... po něčem (s)novém...
Pan barevnější je zatím jasným favoritem, ale zaregistrovala jsem i pár dalších myšlenek, jak ten je hezkej a tamten tak hodnej... :)))

Prostě je jaro a tomuhle nejde poručit! ;)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V ničem něco

Zase

Jacques Prévert (do třetice) - Jak namalovat portrét ptáka