Chtěla bych být... (čistě dosebezahleděný článek)
Když jsem se ráno podívala do zrcadla, jedna z věcí, které mě napadly, byla: "Chtěla bych být hezká." To by nebylo špatné - nemyslím "prvoplánově krásná", ale spíš "okouzlující" - takoví lidé to mají v mnoha směrech jednodušší.
Chtěla bych být sebevědomá. Zdravě sebevědomá. Jistým krokem projít vzpřímeně ulicí, na rtech spokojený úsměv... a tu tam by se nějaký pán ohlédl... To přece každé ženě udělá dobře!
Chtěla bych být oblíbená. Ono to souvisí s těmi předchozími body. Okouzlující, sebevědomá, mající jistý šarm, milá, vtipná... prostě v kolektivu oblíbená. Kdo to nezažil, neví, jaké to je být outsider. I kdybych pominula svou nesmělost, zakřiknutost a uzavřenost vůči okolí, nedala bych to. Jsem svá a na nic si neumím hrát, což beru jako pozitivum, avšak s oblíbeností se to vylučuje...
Chtěla bych být v něčem dobrá a úspěšná. To bych možná chtěla ze všeho nejvíc a třeba by se pro to dalo i něco udělat. Maturitou na ekonomce jsem žádné zvláštní dovednosti nezískala, na co bych tedy mohla pomýšlet? Na něco kreativního, to by mě bavilo. Ovšem chybí mi znalost technologií (výmluva?) a na to do něčeho se pustit nemám dost odvahy a sebevědomí. Baví mě psát; vydat knihu by bylo skvělé, ale jediné co mi jde jsou dosebezahleděná úvahy protkané občas nějakým snem...
Chtěla bych být spokojená, respektive tak nějak vnitřně vyrovnaná. Tohle se mi vždycky moc líbilo na panu andělovi a v tom bych chtěla být jako on. To jeho napůl sebevědomé a napůl rozpačité vystupování mělo něco do sebe, jistý výraz kombinovaný s nejistou mluvou fungoval... i když mé hodnocení asi nebude až tak moc objektivní, co? Ovšem v té vyrovnanosti je mi Josef jistě vzorem.
Napadlo by mě jistě pár dalších bodů, ale tyhle jsou zasádní.
Proč to píšu? Jen tak... nutno zdůraznit, že to není forma litování se. Fakt se nelituju.
Možná už jsem napůl cesty k té vyrovnanosti... ;)
Komentáře
Okomentovat