Moment 32/52

Top okamžik tohoto týdne jsem vám již odhalila... čtěte zde! ;)
Stálo se to ve čtvrtek, přibližně ve tři čtvrtě na devět dopoledne. A od té chvíle jsem se přestala usmívat jen, když se zdálo, že se někde ztratila čtrnáctiletá netěř - naštěstí byla za čtvrt hodiny nalezená. Určitě ten přiblblej úsměv znáte! Snažila jsem se ho eliminovat - třeba v kanceláři za pracovním stolem nebyl úplně na místě, ale nešlo to. Usmívala jsem se, i když jsem plavala. Přes všechny ty myšlenky, které mi pořád běží hlavou, jsem nebyla schopná se na nic soustředit. A vlastně jsem ani nechtěla zahánět tu vzpomínku na toho až neuvěřitelně sexy chlapa, na nestoudnou blízkost, která mezi námi byla, na jeho neodolatelný úsměv a uhrančivost jeho očí... Zaháněna však byla. Často ji totiž následovala nutkavá myšlenka, že on je přece jen komediant! Možná... přesto je mi od čtvrtka strašně hezky... :)


Tenhle projekt jsem si vymyslela, abych si sama pro sebe zaznamenala pěkné okamžiky, které prožívám.
Zapsat si něco je sice prima, ale stejně nejsem schopná do slov dát celou atmosféru a vlastní pocity tak, abych ty chvilky mohla prožít znovu. Ten čtvrteční moment jsem si v hlavě přehrála nejednou, stále je to působivé a stále mě to přivádí ke krásnějším a krásnějším snům, ale nevyrovná se to té euforii prožité na místě... chtěla bych se tam vrátit a mít opět Romana na dosah... :)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V ničem něco

Zase

Jacques Prévert (do třetice) - Jak namalovat portrét ptáka