Když se Lenka nudí...
Ne, že by mě netěšila myšlenka, že ještě dva dny nemusím do práce. Těší! Má to několik výhod - především nemusím ráno vstávat a vlastně nemusím vůbec nic... ale jinak se docela nudím... a to jsem prosím od pondělka do středy chodila do práce, takže moje volno čítá pouze dva takové prodloužené víkendy! Dvakrát čtyři dny volna byly by milé, kdyby venku nebylo nevlídno až sychravo a já nemusela sedět doma.
S končícími svátky už začínám pomalu přicházet na chuť pohádkám. Včera dopoledne jsem shlédla jednu, dneska ráno půl pohádky O zatoulané princezně a těším se na večer na Nejkrásnější hádanku. Ale tím televizní zábava asi končí, protože mi už bohatě stačil včerejší silvestrovský večer a několik hodin televizní zábavy - nakonec jsme se dívali na Přednostu stanice, neb staré filmy máme s drahým rádi oba.
V úterý po práci byli jsme na povánočním shoppingu s úmyslem udělat nějakou výhodnou výprodejovou koupi. Vybrala jsem si jenom plátěné kalhoty, které pravděpodobně zůstaly skladem i po letní výprodejové akci, a knihu - Pan K*a*p*l*a*n má třídu rád - myslela jsem si a myslím si to pořád, že jsem ji četla, ale zatím ani jedla z historek v knize není mi ničím povědomá... ale kniha je to velmi vtipná a hlavně intelektuálně nenáročná...
Vzhledem k tomu, že včerejší odpoledne, noc a část dnešního dne dělal mi společnost (a to moc milou! :D) přítel, tak v tyto dny ještě nedošlo na tu zábavu, kterou jsem před týdnem strávila snad jeden celý den. Podlehla jsem počítačové hře, což už se mi dlouho nestalo, a to tak, že se mi i v noci zdálo, jak bojuju se semínkama... :) Domnívala jsem, že hra bude jakási kreativní, protože v jejím popisu stálo cosi o tom, že budu pěstovat nové odrůdy stromů na planetách... no, pěstovala jsem, zde je důkaz...
Ale princip hry Eufloria spočívá spíš ve strategičnosti boje. A bojují proti sobě právě semínka. Cílem je přemoct ta semínka plevelu a osídlit celý vesmír. Uhrála jsem asi patnáct levelů, tzn. osídlila patnáct různých galaxií, ale některé principy hry mi stejně unikaly, protože jsem tomu ve francouzštině až tak nerozumněla a jakýkoliv jiný jazyk nebyl by lepší. Teď jsem spíš ráda, že na semínka ještě nedošlo, protože bych té iluzi boje beznadějně znovu podlehla... :)
A proč tenhle článek? Abych Vám oznámila, že i tohle mé nudění se má nějaký výsledek...
Když jsem si založila blog, tak jsem vůbec nevěděla, co bych do něj mohla psát, ale první věc, na které jsem tehdy pracovala byl design. Až od tehdejšího třešňového designu vznikl teprve první článek tady na blogu. A stejně tak s twitter.com - už minulý jsem si stránku uzpůsobila představám, ale vůbec jsem nevěděla, zda a o čem budu tam vůbec švitořit.
K té finální myšlence o mém twitteru přivedlo mě Corlyino ujištění, že na každém dni dá se najít něco krásného, pod mým novoročním přáním pro Vás. A tak jsem se rozhodla - budiž mi to novoročním předsevzetím, která jsem si jinak nedávala - že tyhle mé každodenní milé maličkosti začnu publikovat na twitteru. Především pro sebe, ale i pro Vás a případné jiné další další followery... ;)
Takže nebudu-li na blogu, najdete mě zde (jinak můžete použít ikonu v pravé části záhlaví)... :)
A je-li někdo z Vás také na twitteru, tak mi dejte prosím vědět! ;)
S blogováním samozřejmě nekončím, protože bez něj by to v mém životě už asi nešlo, ale co si budeme povídat, to nadšení z blogu a blogování už není takové, jaké bylo ze začátku. Navíc teď se na blog.cz trochu zlobím, protože sem nejde z twitteru vložit widget (nevím, jak se tomu říká česky)... :/
A mikroblog je také blog! :)))
Snad ještě závěrečná informace co se nudění a blogování týká. Když jsem v neděli večer nemohla usnout, napsala jsem si do bloku, co mám u postele, článek do blogu... o panu andělovi... zatím dělám korekturu za korekturou a symbolicky bude uveřejněn za tři dny, přesně dva roky poté, co jsem pana anděla poprvé viděla...
Tak se těště! Zatím pá!
Komentáře
Okomentovat