Mám & nemám ráda
inspirováno krátkým filmem Jean-Pierra Jeuneta Foutaises
Mám ráda chladivá letní rána, večerní červánky a duhu. Nádherně barevnou duhu. Miluji vůni aviváže linoucí ze sušícího se prádla. Nesnáším pach veřejných toalet a veřejné toalety všeobecně. Nemám ráda, když dočtu knihu, která se mi líbila, a dojím třeba čokoládu, která mi moc chutnala.
Miluji olivy plněné citronem a naložená sušená rajčata. Mám ráda víkendová rána a sny, které se zdají, když napůl ještě spím a napůl už jsem vzhůru. Ještě raději mám ty sny za bílého dne. Sny, které se tolik podobají příběhům z romantických filmů, na které se moc ráda dívám. Blažený úsměv se mi objeví na tváři, když mi na mysli vytane nějaká moc milá vzpomínka. Nenávidím ten okamžik, když si uvědomím, že je to jen vzpomínka.
Nemám ráda hloupé lidi, faleš a pomlouvání. Mám slabost pro usměvavé osoby obého pohlaví, pro tmavé typy mužů (s prošedivělými vlasy) obzvlášť. A uniformovaní muži to je slabost na druhou. Miluju ty chvilky, kdy si můžu položit hlavu na přítelovo rameno. Mám rada sex. Nemám ráda, když nemůžu dosáhnout orgasmu. Nesnáším pohled na syrové maso, natož když ho musím jakýmkoliv způsobem zpracovat.
Nenávidím zimu, sníh, co všude leží a rozmáčí boty, a nenávidím dostat smyk, když proti mě jedou tři auta (zkušenost z uplynulého týdne). Těším se, až si zase lehnu do trávy a budu se slunit, až půjdeme zase na nějakou zříceninu nebo až půjdeme pouštět draka. Miluji výlety a objevování neznámým míst, procházky starou Prahou a výhledy do kraje. Nejlépe v noci, kdy krom spousty světýlek není nic vidět, ale právě ta světýlka dávají tomu to kouzlo.
Mám ráda návraty do mého dětství a do starých časů jakýmkoliv způsobem. Miluji staré pohlednice a v neděli po obědě se ráda dívám na pohádku. Ráda se oblékám tak nějak nedospěle a pohodlně, nesnáším, když mi nesedí oblečení a musím na to pořád myslet, případně si ho pořád nějak popotahovat. Nemám ráda brzké ranní vstávání, lékaře a nemocnice, epilaci. Zvláštní zalíbení mám v hnípání si zanícených i nezanícených černých teček kdekoliv po těle.
Miluji cizí životy (proto čtu Vaše blogy a nahlížím do andělova soukromí) a občas nesnáším ten svůj. Nemám ráda nevydařené plány a to zklamání z toho, že se neuskuteční něco, na co jsem se těšila. Nerada sedám na jiným člověkem zahřátou židli a vůbem mám odpor k různým pozůstatkům lidského tepla. Co se hudby týká mám ráda ženské hlasy, šanson a variété française a mám radost, když slyším v rádiu nebo kdekoliv jinde nějakou mou oblíbenou a důvěrně známou písničku (ono takových totiž moc není!).
Mám ráda Vaše komentáře na mém blogu a těším se na ty pod tímhle článkem.
Komentáře
Okomentovat