Jen za ruku mě nevzal...

Před necelým měsícem jsem řešila, jak moc nevhodné je "osahávat" kolegu, jež se mi líbí, a po přečtení názorů pod článkem jsem si řekla, že bych se měla mírnit. Dnes jsme se s barevnějším Romanem potkali znovu - tak dlouho jsem se těšila na to, že zase přijede, že jsem ho nemohla nechat odjet, aniž bych ho viděla! - a nesáhla jsem si na něj ani jednou! ;) Vyměnili jsme si role a dnes sahal on na mne... :))) A nebylo mi to nepříjemné ani trošičku! Naopak...


Co se mužů týká, nemám příliš mnoho zkušeností. A i kdybych je měla, těžko říct, zda by bylo možné z nich vycházet v případě tohoto muže, který je pro mě nepochopitelný víc než cokoliv jiného, ač bych ho současně chtěla tak moc chápat. Vím jen, že byl dnes zase strašně milej... že hned, jak jsme se potkali, mi řekl, že vypadám dobře... že když o mě asi nechtíc lehce zavadil, tak se mi hned omlouval sahaje mi přitom už vědomě na ruku... že se pořád tak krásně usmíval a jako by měl oči jen pro mě... že mi vyprávěl, jak prožil uplynulý týden... že mi ani jednou neřekl "tywoe", proti čemuž jsem se posledně ohrazovala... že mě bezpečně převáděl přes dvůr plný jedoucích autobusů (no dobře, jen s jedním se nám nedařilo se rozumně vyhnout, ale Roman to vyřešil, chybělo tomu jen to, aby mě vzal za ruku)... že mu to strašně slušelo (i s tou movemberovou kreací z vousů)... že šel pár metrů oklikou, aby mohl jít se mnou... a že mi oznamoval, když jsme se loučili, že přijede zase v pondělí...

Jak už jsem řekla, mužům nerozumím, takže si nejsem tak úplně jistá, zda mi tím pondělkem naznačoval, že by mě chtěl zase vidět. Ale skoro si myslím, že jo... řekl mi to totiž dvakrát! :)
Jednou to přece může být víc pravda, než jen příznak mé erotomanie, ne? :D



Když mi později moje nejoblíbenější kolegyně mzdová účetní Janička říkala, že je ze mě úplně jiný člověk, měla jsem potřebu ji vysvětlovat, že to není jen tím, jak jsem zhubla, ale i tím, že to mám v hlavě jinak... že jsem se asi zamilovala... že se mi líbí jeden pán... a že pánovi se asi líbím já... ale ať si to nechá pro sebe!

Takže to víte vy, ona, můj muž, já a Roman. A nikdo další už to vědět nemusí! ;)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V ničem něco

Zase

Jacques Prévert (do třetice) - Jak namalovat portrét ptáka