Všechny lásky mého života (editováno)

... hezky, jak šly popořadě:

První platonická láska... učitel přírodopisu :)

Druhá platonická láska... Lukáš, kamarádčin starší bratr <3

Třetí platonická láska plná krásných snů... mladý učitel matematiky :)


Čtvrtá platonická láska... řidič autobusu Honza, řidič autobusu Vladimír, řidič autobusu Jirka (postupně, ne naráz!!! nějak špatně jsem počítala, když jsem tenhle článek psala před pěti lety...)

Pátá platonická láska plná tolika nadějí a následných zklamání... Dušan, řidič autobusu, největší hajzl, jaký mě mohl zaujmout! :(

Šestá platonická láska... Dan, řidič autobusu, o dvanáct let později pan gé :)

První trochu reálná láska, byť realita trvala jen pár okamžiků a ta realita byla na tom to nejsmutnější... známost z internetu :/

První opravdová láska... první schůzka... první polibek... první intimní setkání kdesi na louce... první milování a první společně strávená noc... první víkend strávený celý v posteli s mojí velkou láskou... a všechna ta další velmi blízká setkání na louce či v lese... první společná dovolená a celé dny a celé noci v objetí mé lásky... M. <3, pumpař, dodnes můj muž, který není můj muž, a víc než cokoliv jiného má nejlepší kamarádka (takový trošku komplikovaný vztah)

První platonický úlet nemající daleko k tomu zapřičinit konec první opravdové lásky, avšak pln dalších krásných nadějí, bohužel zcela prázdných... exotický Said z Djerby, jak já jsem byla blbá! :D

Druhý platonický úlet... kolega původem z Ukrajiny - řidič autobusu :)

Třetí platonický úlet... kluk, který později sbíral šmouly (a autobus umí řídit taky! :D)

Čtvrtý platonický úlet, stejně jako ty předchozí nemající žádného hlubšího významu... krásný Tomáš z andělského kraje, řidič autobusu, jak jinak? :D

A pak andělská horečka, ze které marně léčím se dodnes... první andělské úsměvy a první andělská slova... nádherné andělské sny a bolestná andělská zklamaní... jo, pan anděl, to bylo snové... :))) a, ano, řidič autobusu :D

Pan barevnější - chlap (řidič autobusu :D), do kterého, jak to moc hezky nazvala kamarádka, jsem zaRomanovaná :D, chlap, kvůli kterému poslední dobou nespím, chlap, kterého jsem nejenže za čtyři roky nedostala úplně z hlavy, ale do kterého jsem se po necelých čtyřech letech dokázala znovu zbláznit...

Cipísek, kolega řidič, teda spíš řidičíček autobusu, krásně usměvavý :)

Děčíňák, další milý a malý kolega (výjimečně nevlastnící řidičské oprávnění na autobus)

Esovej kluk či spíš jen neuvěřitelně sexy hlas v telefonu, jež jsem chtěla poslouchat raději než v práci před spaním...

Figurína oblečená do řidičské uniformy :D

Pan gé alias šestá platonická láska Dan o dvanáct let starší, než když mi učaroval prvně, tou dobou už kolega řidič... :)

Holka, moje nejoblíbenější kolegyně mzdová účetní Janička, ošahávám ji stejně tak ráda jako barevnějšího Romana (toho ošahávám po pravé ruce tady a po levé ruce tady)

Chvilkovej, další řidič autobusu z andělského kraje, kterému úsměv též nechybí... :)

Čím pokročilejší písmeno v abecedě, tím méně důležitá záležitost. Na pana anděla jsem nemohla zapomenout dlouho a celou tu dobu jsem ho nazývala nejkrásnějším chlapem. Béčkovej Roman byl dlouho jen nejkrásnějším chlapem v okruhu sedmdesáti kilometrů, ale nedávno jsem se rozhodla, že je třeba jít dál, a Roman se stal nejkrásnějším... Bohužel si poslední dobou čím dál tím časteji uvědomuju, že má i jiné prvenství. Žádnou z těch předchozích platonických lásek a úletů bych nenazvala nešťastnou či nešťastným. V případě Romana se mi ale začíná zdát, že mě to víc trápí, než těší... :(

Samozřejmě je úžasně euforické se s ním setkat. On pořád tak hezky mluví. Jak jsem řekla, je to mýtoman. A já, přestože to vím, mu ty jeho řeči žeru... a sem tam si dělám naděje... a je mi pak fakt strašně líto, že se nic neděje... nic z toho, co si vysnívám... Kde jsou nějaké společné letní zážitky, ve které jsem doufala? A s kým jsem byla pouštět draka? Kdy se konečně pojedu podívat za ním do Hor? A úplně nejvíc mě rozesmutňuje ta nenaplněná představa jeho ruky na mých nahých zádech... :(

Jsem asi už moc stará na to, abych si dokázala užívat platonickou lásku... :(
Chci, aby to bylo víc opravdické!

Romane!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V ničem něco

Zase

Jacques Prévert (do třetice) - Jak namalovat portrét ptáka