Slečna Lenka vzpomíná (2)

Letošní listopad je z pochopitelných důvodů měsícem vzpomínek. Sice média příliš nesleduji, ale už jsem si toho všimla i já. Vzpomíná se v rádiu i tisku. Na dobu socialismu a komunistického režimu, kterému u nás přesně před dvaceti lety zbývalo jen několik málo dní.

---

Bylo mi tehdy osm. Takže těch vzpomínek nemám mnoho a pouze takových dětských. Vzpomínání na léta osmdesátá už tu bylo - tady - možná se pamatujete. Narazila jsem na pár dalších zajímavých odkazů...

Socialistický obchodní dům na iDNES - úžasná nostalgie, zboží z dob dávno minulých rozdělené přesně tak, jak to v tehdejších obchoďácích bylo. Ne na všechno se pamatuji a jakmile jsem narazila na něco v minulosti důvěrně známého, byla to milá cesta časem zpět. Zkuste a uvidíte.

Retro sladkosti plné nostalgie, Cuketkovy Sladké hříchy mládí a hlavně úžasné poklady v diskuzi pod článkem. Dovolím si zmínit, jaké mňamky chybí mně a na co jsem já osobně při čtení vzpomínala.

Nezapomenutelné mandarinkové pitíčko. V kelímku jako od jogurtu. Hmmm... doteď pravidelně sahám po džusech, na kterých je psáno, že v sobě obsahují alespoň kapku mandarinky. Ale marně.

Plněné oplatky ve tvaru ořechů. Ty s čokoládovou náplní se jmenovaly Hořce. Milovala jsem ty jahodové. Jahůdky? Nevím, možná se jmenovaly jinak. Ta růžová sladká náplň... asi už má zůstat jen ve vzpomínkách.

Vlašské ořechy v karamelu. Ty v plechovce, na které vzpomíná právě pan Cuketka. I já si je pamatuju. Mívala je pravidelně babička, když jsme k ní jezdili. Mňam!

Druhá babička mívala zase ve spížce pytlíček s griliášovými bonbóny. Tyhle jediné se fakt nedaly kousat - tak tvrdý byl ten karamel s kousky oříšků ve tvaru velké lentilky zalitý v hořké čokoládě. A představte si, že na téměř stejné a stejně dobré jsem nedávno narazila. Byly německé.

Cedevita - další bonbónková vzpomínka. Maličké pomerančové bonbóny v neprůhledné oranžové krabičce hodně podobné jako Tic Tac. Byly daleko lepší než Tic Tac! V jedné té oranžové krabičce po bonbónech jsem měla všechny své vytrhané mléčné zoubky. Kam se pak poděla, to nevím.

A další bonbóny: barevné Sisinky, rybízové Cassis, Lipo a Besipky. Neodlepitelné jeden od druhého, citronové bonbóny v ruličce s modrým papírovým obalem. Hodně toho pamatuju. Ještě nedávno jsem ji někde viděla, Benátová tyčinka - na lízání byla fakt nepraktická, tak jsme si ji ukusovali a cumlali.

Sušenky Lucie - kytičky z vanilkového těsta s jakýmsi želé-marmeládovým středem. Ten jsem ráda neměla a tak jsem ho vždycky vydloubla a snědla a pak si teprve vychutnávala tu sušenku. Vybavuje se mi bílo-modrá krabice s nějakým květem, možná mi to někdo potvrdíte.

Výborný Čokomix - zmrzlina v krabičce jako od velkého margarínu (jasně jako od Ceres Softu!), vanilková namíchaná s čokoládovou. S výbornou čokoládovou. A nebo vanilková zmrzka v malém průhledném kelímku zalitá opravdovou čokoládou, kterou jsem z ní vždycky preparovala a nechávala si ji nakonec. A úžasný Táboráček - rybízovo-jablečná dřeň v bílém kelímku a potiskem zmiňovaného ovoce.

Ledňáček byl tehdy víc smetanový a v lepší čokoládě. Míša byl víc tvarohový. Oříškové lázeňské oplatky (to ještě nebyla Kolonáda!) víc oříškové. Esíčka bývala dvoubarevná, kakaová půlka byla víc kakaová a chutnala mi míň, takže jsem ji vždycky ukusovala první, abych si pak vychutnala tu druhou, skořicovou, která byla tehdy víc skořicová. Griliášové Vlnky - ty také kupovávala "griliášová" babička - bývaly víc....... griliášové? :)

Nedávnou jsem viděla v supermarketu citrónový Vitacit. Nasypat si ho na špinavou dlaň a olíznout! :) Mám ho ve špajzu. Doufám, že ten originální z mého dětství se mi nebude také zdát víc vitacitový...

Možná ano a nebude to tím, že ruku už budu mít čistou.

Přemýšlím nad tím, zda je tahle chuťová nostalgie způsobená tím, že potravinářský průmysl už dávno není, co býval, a nebo jsou to jen naivní vzpomínky na gurmánské požitky dětství.

Jaká je ta Vaše?