Závisle
Je mi zima. Už zase se mi nechtělo zatápět v kamnech, když jsem odpoledne přišla domů, a tak jsem si vzala teplé ponožky a svetr s rolákem... ale na špičku nosu je mi pořád zima. Víno už došlo. Ještě, že tak - už jsem začínala mít pocit, že se ze mně stává alkoholik. Ale když ten svařák tak hezky hřál! A tak hezky se po něm spalo... a většinou jsem si začala připadat tak vesele a bezstarostně...
Takhle nějak vzniká závislost na alkoholu, ne? V mém případě na svařeném víně. Trochu mě to děsí, protože k alkoholu chovám vlastně zášť. Děsí mě. Z pochopitelných důvodů...
Nepiju. A najednou se mi po červeném horkém nápoji dobře spí? Najednou ujíždím na omamné vůni skořice a hřebíčku? A nechávám se unášet na vlně té nezaměnitelné chuti? Teplo se mi rozlévá po celém těle a je ho tolik, že se dostane i na všechny zapomenuté koutečky včetně špičky nosu?
Jeden doušek za každý můj nesplněný sen?
Dnes večer mi bude muset stačit substituce v podobě prázdného sáčku po svařákovém koření značky Kotányi - nádherně voní! :) - a pohled na tyhle bombónky vpravo, bombónky s příchutí svařeného vína...
Jmenuji se Lenka a jsem závislá na svařáku. Dnes večer abstinuji...
Komentáře
Okomentovat