Nezávazně

Neumím vést dospělácké řeči. Toho jste si jistě všimli, že ani zde neřeším žádná seriózní témata typu politika nebo aktuální dění. Tímto jsem totiž zcela nezasažena a spokojeně si žiji v tom svém malé světě, který se někdy může zdát jen jako skladiště použitých snů a kde na nějaké nepodstatné informace zvenčí není prostor. Ale občas si říkám, že bych se nad tím měla nějak zamyslet a pustit si občas alespoň zprávy...

---

Dnes jsem jela služebně do Prahy. S kolegou stejně starým a jedním top managerem středního věku (à propos co si tak pod pojmem střední věk představujete? skoro třicátnice tam ještě nespadá, že ne?!). Stejné složení posádky vozu, stejný cíl cesty jako minule a stejná i první otázka na té dlouhé společné cestě. Koho budete volit? A rozjela se politická debata; ovšem bez mé účasti...

Po chvíli se oba muži rozpovídali o jakémsi sportu. Mlčky jsem seděla na zadním sedadle, když mě vyrušila další otázka. Pojedete do Prahy na Skoty? Ehmm.... co?

Další z pokusů prolomit mou málomluvnost byla reakcí na jakousi informaci z rádia: Také jste fanynkou Martina Chodúra?
Proboha já ani mlhavě netuším, kdo je Martin Chodúr!

A další téma: Chodíte na houby? Nerada chodím na houby, ale vzhledem k tomu, že jsem je potřebovala, tak jsem asi dvakrát letos byla. Tak jsem se konečně mohla trochu přidat, abych nevypadala jako holka totálně bez jakýchkoliv zájmů...

A pak jsem se chytla ještě na téma Zdeněk Polreich a Na nože, ale o tom zase nic nevěděl top manager středního věku.

To byla stručná ukázka ze stokilometrové cesty tam, kde navíc čekalo úskalí v podobě tamního pana ředitele, takového dědouška, který se ke mně měl už minule. A kdyby ne nic jiného, tak si chtěl alespoň nezávazně povídat. Se mnou... :o

A už máte zásoby na zimu? Prý bude tuhá...

související článek: Nezávazný rozhovor v podaní pana anděla a slečny Lenky