Loukou a lesem po dešti

Po obědě se udělalo hezky, svítilo sluníčko a tak jsme se vydali do přírody...



Dopoledne lilo a najednou nebe bez mráčku, i tomuhle šnekovi zachtělo se trochu sluníčka....


Louky byly plné nádherných barevných kvítků, jejichž jména ani neznám...


Na jednom seděl náš starý známý motýlek...


Křiklavě růžový hvozdík, který v dětství nikdy v trávě neunikl mé pozornosti a ani dnes ne...


Zatím bylo pořád hezky, tak jsem spokojeně v trávě lovila květinky...


A i v lese byly krásně barevné rostlinky...


... a nejen krásné lesní plody - jahůdky...


... a maliny ještě celé zmoklé...


... a borůvky. Ale ty už jsem nevyfotila, jen jsem na ně koukala, když jsem byla schovaná pod jedním stromem, když zčista jasna slunce z oblohy zmizelo a modré nebe změnilo se v černočerné, ze kterého padaly proudy vody.

A to jsem chtěla dojít až do lomu, kde mám vyhlídnutou celou čtyřlístkovou rostlinku, kterou jsem si pro štěstí chtěla jen vyfotit - musí to být nějaké megaštěstí, protože jsem jich tam napočítala sedm - ale na tu dojde zase až někdy příště, protože zbytek odpoledne strávili jsme s hrnkem teplého čaje v posteli...

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V ničem něco

Zase

Jacques Prévert (do třetice) - Jak namalovat portrét ptáka