Proč?!

Proč mám tak krátkou paměť a díky povodňovému nebezpečí zapomněla jsem na tu jeho bytost?

Proč musím mít oči pořád všude?

Proč on schovává tu dívku s melírem a tam, kde by s ní mohl být viděn, se s ní nevyskytuje?

Proč já musím se vyskytovat i tam, kde on svou melírovou krásku neskrývá?

Proč jediný pohled na ni dokáže mě srazit k zemi?

Proč si pořád namlouvám, že je to jeho blonďatá dcera s obarvenými vlasy?

Proč kvůli ní zlobím se na anděla a logicky již nemohu být tou milou dívkou, kterou znal?

Proč jsem se ho nezeptala alespoň jako člověka a nikoliv jako anděla, jestli je u nich všechno v pořádku?

Proč jsem ho zase nechala bez jediného slova odjet?

Proč zase dopříště zapomenu a budu doufat v zázraky?

Proč?!