Kamila, Janina a já

Znáte už mnoho mých kolegyň. Naposledy jsem tu zmiňovala "Blažkovou, Černou a Svobodovou", ale o těch dnes mluvit nechci. Znáte Andulu, která vzpomíná na anděla stejně intenzivně jako já (jen se tím narozdíl ode mě netají), přestože on je na dovolené, ale o Anně to dnes také nebude.

Četli jste tady i o víle Janě, která jeden čas pokukovala po mém muži; ta už do mého dnešního vyprávění patří a pak také ta kolegyně, kterou jsem tu zmiňovala v souvislosti s Tomášem z andělského kraje, která po něm smutnila mnohem déle než já, když místo něj začal přijíždět můj pan anděl. Je načase, aby tahle kolegyně dostala pro potřeby této webové stránky nějaké jméno.

---

Říkejme ji třeba Kamila. Lépe by se k ní hodilo třeba Venuše, protože přesně takové tělesné proporce má, ale Kamila se mi líbí víc...

Kamila, Janina i já, všechny jsme obloučké, měkkoučké a každá máme podobně bujné proporce.

Řečeno hezky a stejně zaobleně, jak zaoblené jsme. Jde to říct i jinak... Páni kolegové se o Kamile vyjádřili nehezky slovy: "S tou to snad ani není technicky možné..." Nechci vědět, jak se vyjadřují o mně...

Tři slečny, Kamila jen o pár let starší než Jana a já. A všechny tři asi stejně toužící po prožití něčeho výjimečného. A všechny maje více či méně (to spíš) štěstí k tomu to prožít... nejsme prostě prvoplánově líbivé. Snad jen muž zaslepen láskou by mohl mluvit jinak! Ale jak takového muže oslepit?

Janina a já zkoušíme oslnit; významnými pohledy, nesmělými úsměvy... Ona mého muže, já mého anděla. Kamila (pravděpodobně, jak je starší a zkušenější) má metody jiné, mnohem přímočařejší. Onehdá jsem ji viděla v krajském městě, v kavárně v jednom hypermarketu... ve společnosti muže. Neměla jsem příležitost je zkoumat blíž, ale tehdy mě napadlo, že to byla snad nějaká schůzka s mužem na inzerát... vypadalo to tak prostě... Tohle jsou ty metody? :)

Proč o tom teď píšu? Protože kdykoliv jsem Kamilu za poslední týden potkala, vždy se hovor kolem ní nesl v tom duchu, že se odstěhovala - rozumějte k muži. Nejen mě to překvapilo. Plus mě překvapilo to, jak mluvila o tom muži z kavárny z hypermarketu. Prý šampónek! Hmmm, muselo to být nějaké seznámení na inzerát! ;)

Jak potkala toho současného - nešámpónkoidního - to nevím. Ale přeju jí to. Snad on je splněním toho jejího snu!

Kdo bude na řadě teď? Já nebo Janina?