Proč vždycky chceme to, co nemůžeme mít?

Celou tu dobu, kdy jsem neměla příležitost Vám prostřednictvím této webové stránky cokoliv sdělit (a že to trvalo celé tři dny! :) ), protože mé připojení k internetu se rozhodlo stávkovat (jak francouzské! :D ), celou tu dobu mě napadalo tolik věcí, o kterých bych chtěla psát! Chtěla jsem blogovat a nemohla. Teď už můžu... a najednou mě nic nenapadá. Už se mi nechce psát ten článek, co mám z minulého týdne rozepsaný, ani se mi nechce vybírat obrázky z víkendového výletu...

Proč to takhle máme, že když se nám něčeho nedostává, tak po tom prahneme, a jakmile to něco získáme, už to pro nás nemá takovou hodnotu?


Pro dnešek nechávám myšlenkování na Vás...

Co myslíte? Jsou za tím vším všechny ty naše snové představy o tom, jak dobře by nám bylo, kdybychom získali to, co nám domněle schází? Schází nám to nebo si to jenom namlouváme? A nebo jsou i takoví šťastlivci, kterým neschází vůbec nic a už vůbec ne to, co stejně nemohou mít?

Možná je to vše o spokojenosti. O spokojení se s tím, co máme.
Ovládat toto umění, to bychom si žili! ;)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V ničem něco

Zase

Jacques Prévert (do třetice) - Jak namalovat portrét ptáka