Z nedostatku jiných prožitků budu asi celou zimu psát jen o počasí a jiných zcela nepodstatných věcech...
Včera večer. Černomodř nebo modročerň přicházející noci přecházela na západě do mnoha teplavých odstínů počínaje ohnivou červení, přes něžně růžovou až třpytivému zlatu. Bohužel zachyceno nekvalitním fotoaparátem, který jediný jsem měla při ruce, není to kouzlo toho kratičkého okamžiku takové. Tak doufám, že jsem Vám to alespoň popsala natolik barvitě, že si s tím Vaše fantazie hravě poradí.
Řekla jsem si, že je to prima, že bude hezky, jsou-li na nebi červánky. I na meteopressu možná předpovídali podle nich a možná byli dnes překvapení stejně nemile jako já...
Po létě poprvé zatopila jsem dnes v kamnech. Jen na chvíli, aby se trochu prohřál vzduch notně studený, jak jsem si na noc otevřela okno. Však si už také na noc zalézám pod obě deky, které mám povlečené, aby mi nebyla zima. Přes den si pak zase beru teplé ponožky a mikinu, aby mi bylo příjemně. Ale dnes už jsem musela zatopit, protože mi nechtělo vůbec kynout těsto na pizzu a hlavně se měl dostavit jeden zimomřivý muž. Nebýt těsta a muže já bych to v těch teplých ponožkách a mikině zvládla, však teď už tady přesně takhle zase sedím... :)
Na venkovním teploměru bylo něco málo přes deset stupňů, foukalo a nebem se hnaly tmavé mraky, ze kterých co chvíli zapršelo. Nebýt té teploty, mraků na nebi a občasných kapek byl by ideální den na pouštění draka, ale bohužel. Seděli jsme celý den doma jeden otrávenější než druhý. A romantiku tomu měla dodávat plápolající svíčka... :D
Hmmm... romantiku znám už asi jen ze snů, a tak ta svíčka spíš měla sloužit coby miniohřívač vzduchu a hlavně jako zdroj příjemné vůně. Je to vanilková maxisvíčka ve skle z IKEA, která tu stála trochu ohořelá asi už od začátku jara. Celou tu dobu jsem si jí nevšímala a jen se na ni prášilo. Za uplynulý týden už ale hodně ubyla. Podzimní a zimní období mám s vonnými svíčkami, případně aromalampou spojené. Však jsem se minulý víkend, když jsme byli v Praze, předzásobila...
Očuchala jsem úplně všechny vonné svíčky, co tam měli. Některé se mi zdály aromaticky nevýrazné, jiné přesládlé, další voněly strašně uměle a našla se i skupina svíček, které prostě nevoněly, ale smrděly. Vanilková se mi tentokrát prostě zdála nudná. Růžové (ve smyslu vonící po růžích) byly přeslazené. Jablečné a jablečno-skořicové měly pro mě nepříjemné umělé aroma. Chvilku jsem váhala nad rybízovou, ale pořád to nebylo ono. A kdybych si koupila svíčku s vůni čokoládového koláče, nevím nevím, jestli bych si pořád nemusela chodit ulamovat z čokolády, abych uspokojila i chuťové pohárky. Vybrala jsem tuto kombinaci bílé a dvou modrých...
Možná se ptáte, jak voní, protože tenhle vjem zatím internet zprostředkovat neumí. Voní mužně, respektive cítila jsem z toho a pořád cítím mužské parfémy. Bílá je taková trochu nasládlá, světle modrá ovocně kořeněná a tmavě modrá je opojná...
Kecám. Vůbec neumím popisovat vůně, ale prostě voní hezky a mužně. Respektive já se domnívám, že mužně; až doma jsem si všimla na krabičce, ve které ten modrý zázrak je, obrázku prádla na šňůře... takže svíčky s vůní aviváže? ;)
Ale co! Možná i jejich barva má napovědět, že jsou s vůní aviváže, ve které se máchají světle modré košile a jiné modré prádlo, což je přece ta správná vůně domova! :D :D :D
Jen jsem netušila, že mé zájmy patří mezi natolik masové, že zákazníkům vychází vstříc i nadnárodní obchodní řetězec! :)))
Komentáře
Okomentovat