Koho se anděl bojí?

Vlastně ho vůbec neznám, ale přesto mám pocit, jak dobře ho znám, jak chápu, proč dělá to či ono...

Chápu ho, protože on je jako já. Uzavřený, nesmělý a bojácný. Velmi bojácný.


Už dlouho mám pocit, že má strach z mého přítele. A nemám ten pocit sama; sama si ten jeho strach pouze růžovosnově vysvětluju tím, že přestože mi anděl nikdy nic nenaznačil a nikdy nic se mezi námi nestalo, musela jeho hlavou minimálně proběhnout nějaká myšlenka, na základě které má provinilý pocit. Jinak by se mého dvoumetrového muže nebál!

Poslední dobou mám pocit, že se tak trochu bojí i mě. Netuší, čeho jsem schopná, netuší, co udělám, netuší, co svým chováním sleduju. Prostě netuší nic a procit nevědomosti může často být příčinou obav či strachu.

Ze stejného důvodu jako mě může se bát i Anny, s tím rozdílem, že v jejím případě možná tuší o něco víc.

A nakonec může mít strach i z toho, co by mohl udělat a čeho by se mohl dopustit - on, rodinný typ muže, který budí dojem, že žádná žena (krom té jeho) pro něj neexistuje. Bojí se, že by pak někoho zase muse zakopat nebo utopit.

Bojí se. Možná muže, možná jedné či druhé ženy. Možná všech tří. Proto musel rychle zmizet, když jsem se k němu nejprve přiblížila já, potom můj muž a nakonec se objevila i Anna.

A to je na jednoho chlapa skutečně mnoho!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V ničem něco

Zase

Jacques Prévert (do třetice) - Jak namalovat portrét ptáka