Vyčerpaná, bez energie, s marcipánovou zmrzlinou... :(
Jistě je znáte také - lidi, kteří z Vás vysavájí energii, a lidi, kteří jsou naopak zdrojem energie. Jako můj zdroj energie dlouho fungoval pan anděl - stačil jediný úsměv a týden jsem radostí poskakovala. Dnešek se zase nesl pouze ve znamení jeho hledání a míjení se s ním. Jenže, o co méně energie se mi dostává, o to více "jejích vysavačů" se v mém okolí vyskytuje...
Opravdu se snažím vyjít se svou nadřízenou, ale vždy, když už si myslím, že to není tak zlé, tak mě zase něčím "dostane". Do práce přišla ráno o hodinu déle než já. Když jsem služebně jela do města, jela se mnou, protože si potřebovala cosi soukromě zařídit - a to ani nemluvím o tom, že jsem se kvůli ní nestala gentlewoman silnic, protože mě zdržovala.
Všechno by to snad bylo dobrý, až na ten pozdrav, kterým se se mnou dnes rozloučila. Přestože věděla, že budu dlouho do odpoledne v práci (nakonec jsem tam dnes seděla od půl sedmé do půl šesté!), ona v půl třetí odcházejíc takřka milým hláskem popřála mi "hezké odpoledne"!!!
Ano, jsou to blbosti, které mě vyčerpávají! Ale to by se to nesmělo dít soustavně!
Snažím se maximálně vyhýbat lidem, kteří mi mou energii berou, zvlášť teď když už opravdu jedu jen na rezervu. A to mě přivádí k myšlence, zda můj anděl necítil to stejně. V dobách, kdy mě opravdu nabíjel, nemohl mít pocit, že v mé přítomnosti o tu drahocenou energii přichází? Proto po něm není ani vidu ani slechu? :(
Nevím, bez energie mi to ani dobře nepřemýšlí. Myslela jsem, že ji nějak doplním. A vyzkoušela jsem zmrzlinu - vanilkovou přelitou čokoládou a zasypanou spoustou mandliček. Ovšem hned při první lžičce nastal problém, nebyla to čokoláda, ale jakýsi marcipánový topping... nenávidím marcipán!
Tak uznejte, můžu mít vůbec do něčeho chuť, když i ta čokoláda je hnusný marcipán?! :(
Komentáře
Okomentovat