Dnešek... co dodat?
Očekávaný zážitek byl tak nějak dle očekávání... přes všechna nepříjemná sdělení úžasné rozpačité úsměvy, na kterých se mi zase chtělo odletět. Nevím, co k tomu dodat...
Úsměv vysněného nedosažitelného muže ve mně zase budil pocity těžko vyjádřitelné slovy... chtěla jsem se ho po celou dobu, kdy jsme stáli proti sobě, dotýkat - nic intimního, pouze nutkání přiložit ruku na jeho paži... Asi by se divil, kdybych na něj šahala :)
Možná se i divil, když jsem mu nabízela, jestli mu můžu nějak pomoci, jestli pro něj mohu cokoliv udělat... Nic nechtěl...
Komentáře
Okomentovat