O blogování

Tak Vám povím, že ono to má něco do sebe psát blog... akorát, že jsem pak tak vypsaná, že už se mi nechce psát nic jiného. Takže pokud třeba někdo čekáte mail ode mě a nemůžete se dlouho dočkat, tak si přečtete můj blog, protože tady se stejně všechno dočtete.

---

Zítra už doufám připluje i ta slibovaná informace o kolegovi a o tom, jak to s ním bude či nebude pokračovat. Dnes se mi o tom psát nechce, i když dnes byl ten den, kdy jsem ho možná viděla naposledy... ale prostě jsem najednou neměla pocit, že by to bylo tak důležité.

Prostě jsem si našla jiný koníček. Teď bloguju a to už nějací chlapi nejsou důležití :D Bloguju a svým způsobem mi to pomáhá se od některých myšlenek zcela oprostit. Bloguju a bloguju a bloguju...

... ale když budu jen blogovat a všichni chlapi mě přestanou zajímat, tak o čem Vám tady budu psát? Na druhou stranu ale často přemýšlím, jestli ten můj blog vůbec někdo čte, jestli ty, kteří sem chodí, stále nezajímá jen, jak jsem se onehdá pitomě zamilovala do jednoho Tunisana - mimochodem on mi asi fakt nikdy nepřestane psát, dneska zase psal, jak se mám...

Nějaká návštěvnost tu je, ale kdo sem chodí? A co ho na mém blogu zajímá? No tak, já se Vám tu otevírám a o Vás nic nevím, tak se mi někdo ozvěte :) Takže, kdo četl tento článek, ať zvedne ruku :D No jo, ale to bych se zase nic nedozvěděla, že? Tak mi tu třeba zanechte nějaký komentář, co se Vám tu líbí, co se Vám nelíbí a tak...

Děkuju :)