Fatalní nedostatek informací
Kýženou informaci, kterou jsem dnes chtěla získat, mám :) Ale zcela nezávisle na získávání této informace, jsem se dozvěděla také, jak jsem už nějaký měsíc či dva bez informací, které jsem asi měla mít... ach jo...
Co Vás asi tak zajímá nejdříve? No, ono je to tak nějak vzájemně provázané, tak si z toho vyberte...
Jednou jsem něco chtěla udělat pro tohoto muže, tak jsem mu pomohla vyřešit jeden jeho problém, který on možná vůbec řešit nechtěl (respektive už ho měl vyřešený značně ve svůj vlastní neprospěch), ale já myslela, že dělám dobrou věc a že to třeba z mé strany nějak ocení. Zpočátku se to jevilo jako vyřešený problém tentokrát bez újmy vůči jeho osobě, jehož vyřešením jsem se ze strany toho muže kýženého ocenění stejně nedočkala.
Nedočkala jsem se ani později, naopak se začalo dít něco, co můj záchranný plán začalo komplikovat, přestože už se záchranná akce všem zúčastněným stranám jevila jako ukončená. Říkejme tomu třeba vliv třetích osob - každý kolega s kolegyní přece mají nějaké nadřízené a jeho problém byl úzce spjat s jeho prací... Já ho zachraňovala, nadřízeným se to nelíbilo, ale kdo nakonec vypadal neseriozně a nedůvěryhodně, když to mělo takový vývoj, že chvíli jsem ho chtěla zachraňovat jen já, pak ho chtěli zachraňovat všichni a nakonec ho zase nechtěl zachraňovat nikdo? Pro něj jsem za tím vším stála prostě já... já = pouze komplikace, protože on už měl problém přece vyřešený i beze mě!
Naštěstí se na to ze strany nadřízených začalo zapomínat. Respektive já jsem při té myšlence žila a také jsem se tak tvářila na toho kolegu, že je vše O.K., přestože on už přece dávno věděl, že situace má další vývoj... a já budila asi dojem namyšlenosti, když se vyhýbám tomu, o tom s ním mluvit, ale já to pouze nevěděla!
Dnes ráno jsem se to dozvěděla, dnes ráno jsem zjistila, že díky charakteru jeho šéfa, který neměl jedinou snahu mu pomoci, není snaha mu pomoci ani z vyšších míst. Kolegů s problémem bylo víc, všichni krom tohoto získali podporu svých šéfů a ničí problém už nebyl problém... krom toho jednoho, na kterém já osobně měla největší zájem. Zjistila jsem to, myslím, více než po měsíci, že situace zase nabírá jiný vývoj. Zjistila jsem to, když už jsem si myslela, že toho chlapa třeba nikdy neuvidím. Zjistila jsem to a byla jsem zničená, že pro něj navždy zůstanu někým, komu prostě nemohl věřit... v tu chvíli mi to opravdu bylo moc líto.
Ale pár hodin na to jsem se dozvěděla, že se vrátí! Že zase přijede a že ho zase uvidím... a pokud v našem problému nastal další problém, měla bych mu to určitě nějak vysvětlit. To znamená se s ním sejít a mít konečně zase nějaké nosné téma, pádný důvod k rozhovoru. Takže v úterý... Nemůže se stát nic horšího, než že budu litovat, že se ten chlap vůbec vracel ;) Ale, jak ho znám, nastaně něco více povznášejícího...
Tak si v úterý zase přijďte přečíst pokračování, ale nečekejte nějaký happy end, ono už ho to skoro rok žádný nemá :)
Komentáře
Okomentovat