Další promarněný den... a potřeba Vám to sdělit...
Už druhý pracovní den jsem doma... Výměna oken v kanceláři, po které se mi teď snad i stýská, měla trvat dva dny, tudíž zítra už jsem zase měla jít pracovat. Už včera mi volala nadřízená, že se to protáhne a ať přijdu asi až v pátek odpoledne, abysme si tam uklidily a od pondělka mohly zase normálně pracovat...
Týden volno! Kdyby bylo jaro nebo léto, tak mám radost... šla bych někam ven, hezky vyhřát se na sluníčko, ale takhle?! Ráno jsem se probudila v devět (to jediné je na tomhle volnu výborné - není třeba se ráno nechat násilně budit zvukem melodie z mobilu), hodinu jsem si ještě četla (aha, další výhoda... konečně si přečtu, co jsem číst nestíhala - včera jsem začala a dnes jsem se dočetla do poloviny Vieweghova Románu pro muže). Ale co ze zbytkem dne, když je deset ráno, pohled z okna naznačuje, že se přes noc vrátila zima, a všichni ostatní jsou v práci?
OK, muže to začít dobrou snídaní. Kdyby už všechen oblíbený chleba nebyl snědený, tak možná, takhle to byla jen taková variace na snídani... Zatopit v kamnech. Udělat trošku pořádek v domácnosti, ale trochu jsem uklízela o víkendu, vyprala jsem včera a jediné, co mám ještě v plánu do konce týdne, je povléknout. Trošku nudný program...
Otevřu notebook, napíšu něco do blogu, čtu ostatní blogy a hledám, který by mě oslovil. Tady na blog.cz je těžké takový najít, zkouším jiné blogovací systémy, vydávám se i na Slovensko a do Francie... dlouho mě to nebaví.
Hraju scrabble, ale dlouho u toho také nevydržím. Jeden čas jsem na ten web chodila denně a tehdy jsem v tom možná byla i docela dobrá, teď už jsou dobří jen ti ostatní a získávají velký bodový náskok. Nebaví mě, když prohrávám... a dobrá písmenka nepřichází a nepřichází...
Zkouším využít volný čas, abych obohatila své znalosti, co se týká architektury, abych se připravila na další díly mého mini seriálu o historických památkách ve Francii. Už je to tak dávno, co jsem na vysvědčení měla výbornou z dějin umění, uměla rozpoznat jednotlivé stavební slohy a znala i názvy jednotlivých prvků staveb. Najednou mám pocit, že jsem si dala moc těžký úkol, ale jsem rozhoduná v tom pokračovat... ale ne dnes.
Procházím má kdysi oblíbená diskuzní fóra, ale od té doby, co si píšu blog, mě ani ty nebaví... Je zajímavé, jak měníme své oblíbené internetové stránky. Pamatuju si, že nejdřív jsem nemohla vydržet bez Xchatu a trávila tam dlouhé hodiny konverzací s lidmi, kteří tehdy byli mými kamarády. Jeden čas jsem byla totálně závislá na jedné online hře s padajícími kuličkami, hrála jsem jí v práci, když jsem neměla co dělat, a moje kolegyně to glosovala slovy, že to by se líbilo jejímu synovy tehdy asi pětiletému :)
Takže jsem se na sebou zamyslela a nastalo období, kdy jsem hrála zmiňované scrabble. Jeden čas jsem bez internetu klidně žila a nahlížela pouze do e-mailových schránek a vyhledávala praktické informace. Pak jsem nutně začala potřebovat informace o Tunisku a objevila první internetové fórum a nastala doba diskuzí. Teď je doba blogová...
Je to možná trochu závislost. Trochu exhibice. Trochu náhražka něčeho, co mi v reálném životě uniká. Trochu zábava na dlouhé zimní večery. Trochu i kontakt se světem. Trochu potřeba o něčem povědět úplně (no tak jen skoro :) ) všem.
Fakt se nudím... jdu si dát zmiňované kolečko zase znovu od začátku. Teď asi zase odehraju pár tahu v tom scrabble. Můžu Vám ještě na závěr zase pustit mojí oblíbenou písničku? Když ona na mě fakt působí jako takové "vlažně" letní pohlazení...
Komentáře
Okomentovat