Nové? Fungl nové!
Že je něco fungl nové říká moje babička, když mně nebo mé sestře chce vnutit nějaké poklady ze své skříně. Ne že bych neměla ráda poklady, jen máme se sestrou asi trochu jiný vkus než naše babi...
Poklady miluju a vždycky budu, jen to musím být já, kdo určí, co je a co není poklad. A možná víc než půl století staré, byť jsou fungl nové, ručníky možná ještě z babiččiny výbavy to opravdu nejsou. Copak v ručníku může být nějaké kouzlo?
Teď mě napadá, jestli slovo fungl nepoužíváme jen u nás v rodině. Pokud ho ale neznáte, tak Vám ho budu jen asi těžko vysvětlovat a pravděpodobně můžu mít i jeho význam ovlivněný vzhledem k tomu všemu, co nám kdy babička pod výrazem fungl nový předváděla... Pro mě je fungl nový něco jako "skoro nový", ale moje babi, když říká fungl nový, myslí pravděpodobně "úplně nový", respektive "ještě lepší než nový"...
Ano, některé fungl nové věci můžou být skutečně mnohem lepší než ty (pouze) nové. Babička by jistě argumentovala kvalitou svých ručníků, že takové se už dnes nevyrábí a navíc, proč pořád budeme kupovat nové věci, když ona jich má plnou skříň? Asi jsem o něco méně praktičtější a do své červeno-zeleno-béžové koupelny se nedám žlutý ručník... Takže kde tkví kouzlo fungl nových věcí pro mě? Miluju antikvariáty, starožitnosti a second handy. Jednoduše: všude tam se skrývají ty zmiňované poklady.
Miluju vůni antikvariátu, vůni starých knih a prohlížení jejich hřbetů. Mezi knihami, které nejsou nikterak zajímavé, jsou prostě ty zmiňované poklady... knihy, bez kterých nelze odejít domů... knihy vydané před mnoha lety, které už v běžném knihkupectví neseženete... knihy, které už nikdo nechtěl a Vám mužou udělat ještě takovou radost... Jen hledat a najít, to je ono - kouzlo objevování a nacházení.
Miluju prodejny se starožitnostmi, případně bazary, mají také svou osobitou vůni a každý předmět s sebou nese svou minulost. Něco nese stopy své minulosti viditelně, přesto to kouzlo té věci nesnižuje, některé věci jsou fungl nové. Kávové soupravy léta pouze vystavené ve vitríně a nikdy nepoužité... šperky, které zažily mnoho společenských událostí... nábytek trochu provrtaný červotočem...
Jednou jsme byli v neděli s přítelem v Praze na Starém městě a nemohla jsem odolat tomu navštívit Sběratelské trhy v Klementinu. Byl to normálně blešák! U některých stolečků měli seriózní starožitnosti, jinde za pár šupů věci snad z popelnice. Přesto to byl nezapomenutelný zážitek a, jestli to tam ještě funguje, příště bych se šla podívat znovu.
Co mi nevoní, jsou second handy, ale i tam se skrývají poklady. Kousky fungl nového značkového oblečení za směšné částky, textil dovezený ze zahraničí, který v našich obchodech ani není - tudíž vcelku originální - a opět to kouzlo hledání a nacházení. Jen, kdybych pak víc než kdy jindy neměla nutkavou potřebu umývat si neustále ruce... Přesto asi příští týden půjdu, když už jsem dostala leták, takřka osobní pozvánku.
Před pár dny jsem se s touto kombinací mých vášní svěřovala mému příteli... a on tomu dodal dokonalou tečku, kvůli které vlastně vznikl tento článek. Antikvariáty, starožitnosti a second handy doplnil ještě o staré chlapy ;)
Komentáře
Okomentovat