Život dle teorií...

Tak se chystám přidat nějakou životní teorii... teorie ty já totiž ovládám mnohem lépe než praktické stránky života. Jeden kamarád pro to měl velmi dobré označení: uživatel života teoretik...

---

A s tímhle kamarádem - ráda bych věděla, kde je mu teď konec a kam až ho ty životní teorie zavedly - jsme svého času vymysleli teorii na všechno... začínalo te jednoduchými teoriemi o provázcích, které se zamotávají tím víc, čím se je snažíte rozmotat... nebo o špagetách, kterých si na vidličku chcete namotat jen tolik, kolik se Vám jich do pusy vejde, a oni se namotávají a namotávají a namotávají a namotávají a nebere to konce, a když už se Vám na vidličce povede vytvořit stravitelná porce, tak než ji donesete k ústům, tak se stejně občas stane, že se pokapete... takže z praktického hlediska, není lepší nějaký jiný druh těstovin, který se dá na vidličku snadno napíchnout? ;)

A tak je to i v životě... věci se nám komplikují a komplikují, i když bychom je tak rádi nějak snadno vyřešili, ale nad některými věcmi prostě nepřemýšlíme... hlavně co se té citové stránky života týče... no už jsem říkala, že láska je pro mě hodně důležitá :)

Některé myšlenky kamaráda A. jsem si zapsala a doufám, že se nebude zlobit, když je zde předám dál...

"Je třeba rozlišit důležité věci od těch, které se tak jenom tváří."

"Je zajímavé, že řeči o lásce přicházejí tak nějak podstatně častěji než láska samotná."

"Nejsme bozi, aby partneři byli k obrazu našemu."

"K lásce patří sex jako k velbloudu hrby a hrby bez velblouda, to je prostě o ničem. Máš hrby, ale něco k nim patří. Prostě sex bez lásky je jen chabá náhražka..."

"Každý stárne jinak a když spolu stárnou dva lidé, kteří mají radost ze života, tak věk je jen číslo napsané v občankách."

"Bez žebříku z koruny stromu jablka nenatrháš." (o snech a snaze je realizovat)

Hezky mi tehdy všechny mé starosti vysvětloval... nezapomenutelná je i teorie "o bahně na dně"... kdykoliv jsem měla pocit, že jsem na dně, tak mi bylo vysvětleno, že tam až dojít musím, abych se zase měla od čeho odrazit... a hlavně, ať se chytám i těch sebemenších větviček, respektive ať si je nasbírám, protože hodně malých větviček mi přece jen může zvýšit šanci na záchránu před utonutím... Ale co on mi to říkal na námitky, že na tom dně je to největší bahno, které zalézá mezi prsty? Kéž bych si vzpomněla!

Takže sice článek do rubriky Myšlenky slečny Lenky, ale o teoriích kamaráda A.