a ještě pár slov na závěr
Po tom všem mi stále ještě občas píše... jednou mi řekl, že mi bude psát až do smrti, že na mě nikdy nezapomene... ale copak se mu to dá po všech těch lžích ještě věřit? :)
Zatím to vypadá, že ano... pořád píše, jen aby se jednou za měsíc nebo dva zeptal, jak se mám, aby mi taky sdělil, že on se má velmi dobře. Moc podrobností mi o sobě však nesděluje, a tak ani nevím, jak dopadl, co se s ním za ten poslední rok stalo... není to důležité, on už pro mě prostě není důležitý...
Zbyla jen vzpomínka, moc hezká vzpomínka... Kdybych některé ty ošklivé věci, které mezi námi byly, neměla v deníčku zapsané, tak bych si na ně už vůbec nevzpomněla, v hlavě mi zbylo jen to hezké... na druhou stranu musím říct, že mě to tak trochu poznamenalo.
Sice to z jeho strany byla jen hra na lásku, ale on to uměl hrát tak hezky, že jsem mu to i věřila. A jak jsem taková ta romantická duše, tak jsem poznala něco, co nikdy předtím, a od té doby, co jsem to ztratila, tak to pořád jen někde hledám... A nenacházím...
Ale ono to asi neexistuje jinde než tam, kde jsem to našla poprvé, že?
Komentáře
Okomentovat