část třináctá - přestávka

Konečné si mé city oddychly... tedy ne že bych je nezaměstnávala, ale žádný chlap snad nemůže být tak vyčerpávající jako Tunisan...


Uplynulo půl roku... půl roku bez emocí, občas byl nějaký kontakt s Afrikou, ale jen mi to dělalo radost, nijak mě to nestresovalo... nebylo to nijak časté, abych tomu přikládala nějakou důležitost, ale bylo to milé...

A teď se zase chystám na Djerbu... tajně trochu doufám, že ho tam potkám... ale neřekla jsem mu to, bude to překvápko :)


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V ničem něco

Zase

Jacques Prévert (do třetice) - Jak namalovat portrét ptáka