Naša slovenská dovolenka 2

Nikdy jsem nebyla prvoplánovou sběratelkou dovolenkových suvenýrů, jednoduše jsem sběratelkou zážitků a to i co se prázdninových dnů týká, takže jsem si z cesty na Slovensko přivezla pouze čtyři lahve úžasného nápoje Vinea a novou pneumatiku, o které jsem psala již včera...



Dovezla nás dobře. Od té chvíle, kdy byla na přední nápravě a rezerva zase zpátky v kufru pěkně zarovnaná naší kempingovou výbavou, neměli jsme krom průjezdu Brnem, které bylo snad totálně v rekonstrukci, problém.

Dojeli jsme tedy s téměř pětihodinovým zpožděním na místo - Termalpark Dunajská Streda. Přesně jsem věděla, kde chci postavit stan, takže stačilo jen najít alespoň trochu rovný terén - skoro se to povedlo, každého nás tlačil jenom jeden hrb... :)

U tohoto krásného rybníčka jsme nocovali...


Ano, to co se červená vpravo na stromě jsou skutečně třešně! Ale nebyly moc dobré... ty, které jsem tam jedla byly koupené u jednoho maďarského zelináře, který mě považoval taktéž za Maďarku - sumu za zvážený pytlík třešní mi sdělil maďarsky. Ani jsem se nad tím nepozastavila a předala mu eurominci, asi se musel divit, když jsem mu pak říkala "na shledanou"... :)

Nejen všude kolem silnic, ale i kolem našeho stanu kvetly vlčí máky - červená jižanská krása (u nás na severu nerostou)...


Ne, tady jsme se nekoupali... to je vodní dílo Gabčíkovo, takové malé slovenské moře, akorát trochu špinavé... :(


Koupali jsme se tady v těch bazénech, respektive skoro jsme z nich nevylezli... ale proto jsme tam přece jeli! ;)


Letní láskyplná pohoda u bazénu. Na všech mých předchozích dovolených se sestrou mi chyběl muž. Můj muž. Tentokrát jsem ho konečně měla s sebou a nemusela jsem ostatním ženám a dívkám závidět, že se mají s kým vodit za ruku a líbat se v bazénu... ani ženám, ani dívkám, ani těmhle dvěma hrdličkám (nebo holubům?)...


Přes den jsme se koupali, večer jsme se procházeli. Když mi byl zapůjčen foťák a dovoleno fotografovat, tak jsem fotila... ale třeba fotit sršně jsem měla zakázané! Tak jen, co jsem na zemi viděla...

Šiška...

A pírko...
Možná od hrdličky...
Možná od anděla...
Možná od toho mého anděla...
Možná od toho avizovaného "kohosi na způsob anděla"...


Jistě se vše brzy dozvíte, i když to díky Vaší zvědavosti začíná nabývat takového rozměru, jaký to vlastně vůbec nemá...

Hlavním rozměrem celého krásného prodlouženého víkendu bylo relaxovat a odpočívat. A to se povedlo víc než dobře!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V ničem něco

Zase

Jacques Prévert (do třetice) - Jak namalovat portrét ptáka