Andělská náhražka
Tak s touhle písničkou přichází můj nostalgický úsměv; ten film miluju (třeba i pro ten happy end, který bych chtěla také zažít). Je to všelék na mé smutky a momentálně hlavně na ten, že pan anděl čerpá řádnou dovolenou...
Moment 40/52
Pátek, po práci, opět v Horách . Potřebovala jsem sem jet, hodit se do klidu, odkud mě zase vyvedl barevnější Roman, a urovnat si nějak v hlavě myšlenky; však už tomu říkám terapie Horama . Sluníčko, stoh slámy a ten výhled! Ale tentokrát to na mě moc nepůsobí... no co, zkusila jsem to... Vracím se přes park na náměstí, po pěšině proti mně jde chlap. Naše pohledy se střetnou, úsměv, který mi věnuje, mu vracím. Na to mi potřeje ještě "dobrý den", já mu potěšeně odpovídám i na to. Už se jen mineme a mně se částečně vrací ten hřejivý pocit, že Horalé jsou milí!
Komentáře
Okomentovat