Něco jsem zmeškala!
V jednom velkém městě, u jedné přehrady... jarní procházka přírodou. A to, co jsem tam viděla, jsem opravdu nečekala!
Přilehlá louka zaplněná dekami. Na dekách lidé spoře oděni, v plavkách i bez plavek. Několik odvážlivců dokonce nejen na dece, ale i ve vodě! Skoro mi přišlo, že se tam rochní, vznáší se nad hladinou a plavou! Žádný rychlý úprk ze studené vody!!!
A já, milovnice těchto letních aktivit - pasivním placatěním se na dece počínaje, po plavání a potápění se konče - jsem byla na břehu, v rukávu sice krátkém, ale nohavice jsem měla dlouhé. V příruční tašce žádné plavky, osuška, ba ani deka!!! Opravdu jsem začala mít pocit, jak meškám, když se místo plavání pouze procházím...
A zmeškala jsem to již o hodnou chvíli soudě dle odstínu mého opálení.
Ve vodě postávaly a družně hovořily dvě ženy - přesně takové znám i od nás, u nás to jsou vesnické drbny a raději než ve vodě, scházejí se na břehu, správně natočeny slunečním paprskům - toto tedy byly asi městské drbny, druh přehradní, a dle jejich barvy stály tam v družném rozhovoru už od března!
O kousek dál, u stolu tamního občerstvovacího zařízení seděla skupinka hospodských povalečů, druh zahrádkový plavkový, a ti tam dle až téměř nezdravé barvy pokožky sedí již od února!
Nabyla jsem dojmu, že začalo léto, a já to zmeškala!
Komentáře
Okomentovat