Porucha na vysílači
Porucha není na Vašem přijímači!
Možná je porouchaný ten jeho přijímač...
Jisté je, že ten můj je úplně kaput!!!
Jsem prý totiž jeden velký vysílač a i ten se dnes porouchal.
Pravidelně se o sobě dozvídám, že mluvím jak rádio... že monolog, který vedu je jak vysílání Radiožurnálu - nepřetržitý tok zpravodajských informací. Jednomu takovému chlapovi se to tak zdát jistě může a, když se dozví hlavní zprávu zpravodajské relace, přestává vnímat a další vysílání je jen zvukovou kulisou...
A přitom já nikdy nemám pocit, že bych chtěla vést monolog. Naopak, toužím po dialogu! Po dialogu, kterého se mi nedostává, neb nejsem stoprocentně vnímána druhou stranou a zcela sebekriticky přiznávám, že na některé mé poznámky jednoduše žádná odpověď neexistuje.
Dnes bylo všechno jinak! Buď se mi porouchal můj vysílač nebo on získal vysílač výkonnější než ten můj! Až mě to překvapilo! Najednou se role obrátily, ale jeho vysílání nepřipomínalo seriózní Radiožurnál ani trochu; hihi, teď mě napadlo, že to přirovnání k Radiožurnálu mi jistým směrem může i lichotit... On se rozhodl vysílat něco na způsob Ranní show Evropy 2 a to po celé odpoledne!
Můj chabý přijímač to nebral, jednoduše nestíhal, asi není na takový výkon stavěný. A k tomu se rozbilo kolečko VOLUME. Představte si kombinaci hlasitě puštěné bláznivé show, která není Vaším šálkem kávy, v rozladěném rádiu... a k tomu rádoby vysílání Radiožurnálu, které se snažilo překřičet onu Odpolední show...
Dnes to nebyl Radiožurnál ani omylem. Bylo to každé páté slovo z jakési prapodivné divadelní hry...
Možná mě to mělo přivést k uvědomění, jak se cítí on se mnou, když mluvím a mluvím a mluvím... ano, dnes jsem si to prožila. Ale pochybuju, že zítra cestou do Prahy budu ohleduplně mlčet. Zítra nebude žádné překřikování, protože on bude řídit.
A na mou otázku "Proč nic neříkáš?", kterou přerušuji často svůj monolog, mi on často odpovídá: "Protože řídím..." :D
Komentáře
Okomentovat