Prý "S city na pracovišti opatrně!"
Rozepsala jsem se včera o otázce pana ředitele a článek měl nakonec úplně jinou finální podobu než byla ta původně zamýšlená... tak tedy, co jsem zapomněla sdělit...
Zapomněla jsem říct, že ten ředitel, který se dotazoval, zda jsem zamilovaná, je ten ředitel, který je kdysi zmiňovaným bojovníkem proti sexuálnímu obtěžování na pracovišti - tedy se mi jeho otázka zdá nemístná a nevhodná... a nebo právě ani trochu...
Hlavně jsem totiž zapomněla říct, že jsem zrovna minulý týden četla v Hospodářských novinách článek s názvem S city na pracovišti opatrně!, který pojednával o citových vztazích na pracovišti kdesi v dalekém Londýně. Musí Vám být jedno, jaká jistě nadnárodní společnost to byla, protože já si to stejně nepamatuju. Podstatou je, že vnitřní směrnicí mají v této firmě upraveno, že životní partneří a lidé mající blízký vztah spolu nemohou spolupracovat.
Zdá se Vám to absurdní?
Přečetla jsem si znovu Vaše bouřlivé reakce na to, když jsem ve výše uvedeném článku psala, že máme s přítelem zakázaný jakýkoliv fyzický kontakt na pracovišti, tuším tedy, že se Vám to zdá absurdní... ale čtěte dál, co jsem se v článku dočetla...
V oné londýnské firmě zaměstnancům směrnice dává za povinnost oznámit nadřízeným, pokud dojde k tomu, že nějaký nový vztah vznikne!
To už je mazec!
Češi jsou prý benevolentí národ, co se vztahů na pracovišti týká, a proto se Vám to, co se děje u nás ve firmě mohlo zdát divné. Češi jsou ovšem národ také závistivý a hlavně si naši spoluobčané rádi nenechají nic jen tak pro sebe... takže, i kdyby u nás ve firmě platila směrnice podobná té londýnské, M. a já bychom nemuseli nic oznamovat, protože naše personalistka má vše pod kontrolou a šla to nahlásit našemu řediteli snad ještě dřív, než jsme to věděli my dva s M.... :)
Pravděpodobně víte, že pracuju ve firmě, která provozuje pravidelnou autobusovou dopravu... ČSAD se tomu vždy říkalo. A můj přítel - prostředí více znalý více než já - rád dává k dobrému následující dva vtipy (omlouvám se, ale jinak než jak znějí v originálu je prezentovat neumím): Proč vzniklo ČSAD? Aby byli všichni kurevníci pod jednou střechou... a potom (fakt to jinak nejde říct!) V ČSAD prcá kámen cihlu. Je na tom mnoho pravdy...
Takže po přečtení onoho článku jsem si představila, co všechno by se náš ředitel musel dozvědět... a také mi přišlo na mysl, jak bych musela jít oznámit, kdyby se mi něco přihodilo s panem andělem (jen tak mimochodem pan anděl se dnes zase tak krásně usmívá!!!! a shání květinu pro svou manželku - tak snad mu v tomhle vedru vydrží dalekou cestu odsud do andělského kraje)...
Ještě že nepracuju v londýnské firmě...
Ještě že být zamilovaná může zde být chabou omluvou pro hloupé chyby...
Ještě že se mi všechno to pošťuchování naším ředitelem a nezapomenutelné házení sněhu za tričko nezdálo být sexuálním obtěžováním...
Kdyby si to nechal pro někoho jiného a do kumbálu! :)))
Komentáře
Okomentovat