Zamilovaná?

Ptal se mě, jestli jsem zamilovaná. Nechtěla jsem mu lhát, ale co jsem mu mohla říct? Jen: "Raději bych to asi nechala bez komentáře."

Celou noc se mi o něm zdá, nemůžu kvůli němu spát a on se pak jen zeptá, jestli jsem zamilovaná?!


Copak se na to dá nějak jednoduše odpovědět?

Jsem zamilovaná... jsem poblázněná... ano... A pak se kvůli tomu nesoustředím na věci, na které mám, ale jen na tu blízkost mého anděla a to, že mi uniká.

Stalo se to v pondělí. Ano, nesoustředila jsem se na to, na co jsem se soustředit měla. A dopadlo to, jak to dopadlo! Moje chyba. Když jsem v úterý přišla na to, jak jsem to zvorala, začala jsem tušit velký problém. A věděla jsem, že mu o něm budu muset povědět, než se to dozví od někoho jiného.

Mám ráda problémy, které se vyřeší samy od sebe. A překvapivě i tenhle se v dobré obrátil. Přesto jsem věděla, že mu to musím říct...

Zhrozil se, když jsem mu řekla, co se stalo. I kolegyně ho musela začít uklidňovat, že už je to vyřešené... Jak prý se mi to mohlo stát?!

Mohlo... bohužel...

A jak on mohl odhalit, že já jsem zamilovaná?! Chtěl snad slyšet, že do něj?!

Ne, pane ředitele, do vás ne...

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V ničem něco

Zase

Jacques Prévert (do třetice) - Jak namalovat portrét ptáka