Francie barokní a klasicistní

Baroko, jeho pozdní etapa rokoko a klasicismus, jehož vrcholem je empír, jsou umělecké slohy navazující na renesanci a v Evropě se postupně střídají od 17. do 19. století. Ve Francii je však baroko následováno výrazným klasicismem, který navazuje na antickou architekturu, a teprve následně přichází období rokokové.

---

Stoletá válka Francie s Anglií vedla k tomu, že královský dvůr opustil svá sídla v Paříži. Za vlády krále Ludvíka XIV., Krále Slunce v letech 1643 až 1715 se však královská rezidence vrací poblíž Paříže, do blízkých Versailles. V této době, označované jako Le Grand Siècle (tj. "Velké Století"), bylo v Paříži vybudováno velké množství velkolepých paláců a dalších budov.

Naši prohlídku zahájíme ve Versailles, v nejnavštěvovanějším zámku Francie situovaném ve stejnojmenném městě nedaleko Paříže. Původně na tomto místě stál pouze lovecký zámeček, který se za vlády zmiňovaného Ludvíka XIV. rozrostl na monumentální sídlo ve stylu baroka a následně se Versailles staly předlohou pro výstavbu dalších evropských paláců. V roce 1979 byl zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.

Samotnou předlohou pro versailleský komplex je barokní zámek ze 17. století Vaux-le-Vicomte, který se nachází severně od města Melun a za svou slávu vděčí ohromným zahradám, nejkrásnějším na Ile-de-France.

Přesnuňme se do Paříže, jednoho z nejkrásnějších měst...

Za myšlenkou vytvořit z Paříže nejkrásnější město světa stojí Napoleon Bonaparte, kterého později následoval jeho synoves Napoleon III. V době Napoleona Bonaparte v Paříži vyrůstá především množství velkolepých pomníků a za Napoleona III. se z Paříže opravdu stává jedno z nejkrásnějších měst - hlavně díky baronu Haussmannovi, architektovi, který přeměnu středověkého města v metropoli se vzdušnými bulváry realizoval - ve stylu klasicismu, který značí návrat k historickým architektonickým slohům.

V minulém díle tohoto miniseriálu jsme se v Paříži loučili u Louvru, opodál stojí Vítězný oblouk Carrousel (Arc de Triomphe du Carrousel) - pohlednéme-li zcela přímo skrz něj, spatříme Vítězný oblouk na Place de l'Étoile (Arc de Triomphe de l'Étoile) - oba vystavěné za dob Napoleona Bonaparte na počest vítězství bitvy u Slavkova.

Carrousel i Vítězný oblouk stojí v přímce, která vede od Louvru přes Tuilerieské zahrady, Place de la Concorde, Champs-Elysées až ke Grande Arche na La Défense (o tom zase příště). Place de la Concorde - náměstí Svornosti - je nejvetší náměstí Paříže, jehož dominantou je obelisk z egyptského Luxoru pocházející z 13. století před naším letopočtem. Krom Place de la Concorde stojí za zmínku také náměstí Place Vendôme se sloupem vystavěným na počest Napoleona, vyrobeným z roztavených kanónu z bitvy u Slavkova a Place des Victoires s jezdeckou sochou Krále Slunce Ludvíka XIV. uprostřed.

Dvě symetrické budovy na snímku Place de la Concorde jsou vlevo Hôtel de Crillon a vpravo budova Ministerstva námořnictví. Mezi nimi v pozadí můžete vidět La Madeleine - kostel sv. Máří Magdalény, který byl vystaven po vzoru nîmeského Maison Carré na Napoleonovu počest a až později zde byl vybudován chrám.

Jak rozdílná byla tehdy architektura, můžete usoudit při porovnání s bazilikou Sacré-Coeur (Basilique du Sacré-Coeur), jejíž stavba započala přibližně o půl století déle - i zde je ale možné spatřit inspiraci v historických architektonických stylech, konkrétně byzantské a románském. Kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova se nachází na nejvyšším bodě Paříže, návrší Montmartre, tudíž je jedním z nejviditelnějších pařížských monumentů.

Pro srovnání ještě další trojice starších - barokních - pařížských kostelů: St. Gervais, kostel Sorbonny a Val-de-Grace.

Za triumf francouzské barokní architektury je považována Invalidovna - jde o komplex budov obsahující muzea a pamětihodnosti vojenské historie, nemocnici a domov pro válečné veterány a je to i místo, kde jsou pohřbeni váleční hrdinové. Nejvýznamnější budovou je Église du Dôme - Kostel s kopulí, jehož stavba byla dokončena roku 1708.

Místem posledního odpočinku nejvýznamnějších francouzských osobností (např. Victor Hugo, Voltaire, Alexandre Dumas st., Jean-Jacques Rousseau nebo Marie Curie-Sklodowska) je Panthéon, respektive jeho podzemní krypta.

Panthéon se nachází v Latinské čtvrti, stejně jako Lucemburský palác (Palais du Luxembourg). Jeho stavba započala v roce 1615 a až do Velké francouzské revoluce roku 1789 patřil královské rodině, poté se stal státním vězením. Dnes je Lucemburský palás sídlem francouzského senátu. Turistům je přístupný na zvláštní povolení, ale přístupné přilehlé Lucemburské zahrady stojí také jistě za pozornost!

Touto poslední krátkou návštěvou pařížské pamětihodnosti se loučím, ale příště budeme dalšími - modernějšími - památkami hlavního města Francie zase pokračovat.

_{Všechna zmiňovaná místa najdete pod symbolem modrého "balónku" na této mapě.}