Má minulost - můj deníček v mobilním telefonu

Včera v noci jsem nemohla spát... trochu se mi rozhodil biorytmus změnou času, trochu jsem nervozní z toho zítřka. Opakovaně jsem pohlédla na mobil, abych zjistila, kolik je hodin... začala jsem listovat historií v mém mobilu.

---

Vlastně to začalo tím, že jsem zjistila, že už mám skoro plnou pamět na SMS zprávy. Byly tam nepodstatné zprávy typu "Váš SMS kód k autorizaci transakce v aplikaci Mojebanka...", které jsem jen po použití zapomněla vymazat. Pak nějaké osobní zprávy od přátel - nějaká přání k svátku, ale i k Vánocům a novému roku - milé zprávy, pro které už bohužel nebylo místo. Ještě jednou jsem si je přečetla a pak je nenávratně smazala.

Pamět je teď poloprázná. Po včerejším úklidu mám asi 50 ze sta volných. Těch zbývajících 50 SMS zpráv zůstává... pár z nich je uloženo dokonce na SIM kartě a pamatují můj první mobilní telefon před necelými deseti lety. Tak moc zpátky do historie můžu prostřednictvím mého telefonu nahlédnout.

Jsou to především esemesky od mého přítele, se kterým jsem už osmý rok. Na začátku našeho vztahu to byla úžasná romantika, takže mé nejstarší nálezy v mobilu jsou tuze romantické!!! Zahřeje to u srdíčka si to po těch letech přečíst. Nic než ty zprávy a pár mailů ve schránce nemám, doba se změnila a romantických psaníček v obálkách se srdíčky jsem se nikdy nedočkala.

Mám své SMS. Krom krásné vzpomínky je také velmi zajímavé sledovat vývoj... Spousta zpráv, které nebyly uložené na simce, se ze světa ztratily i s těmi mobily, které jsem postupně brala za své a později odkládala (za těch necelých deset let byly asi čtyři), takže v mém Siemensu je hlavně vzpomínka na asi dva a půl uplynulých let. Přítel mě miluje, možná tak jako tehdy, když mi psal romantické zprávy, ale dává mi to najevo úplně jinak... tu jeho lásku je třeba za těmi současnými slovy hledat. A já jí nacházím! Proto mám takovou radost i z banálních zpráv. Proto si banální zprávy nechávám uložené.

Většinou si i pamatuju, za jakých okolností jsem tu kterou zprávu, kterou mám uloženou, dostala. V těch sto šedesáti znacích je až neuvěřitelně mnoho vzpomínek!

Největší část těch zpráv je od mého miláčka. Hned za ním následuje můj exotický ctitel z Tuniska. Spousta krásných slov plných lásky a snů - na druhou stranu i pochyb a zklamání. Jeden čas byl můj mobil jako sborník romantických SMS ve francouzštině... Vzhledem ke všem těm okolnostem, jak to tehdy probíhalo, jsem je zklamaná občas velmi naštvaně vymazávala. Zůstal jen slabší odvar z doby, kdy už jsem byla nad věcí... nějaké zprávičky na polechtání mého jinak tak nízkého sebevědomí.

Svou složku má v mém mobilu i anděl. Je nazvaná "návrh" - tudiž rozepsané a neodeslané... napsala jsem mu jich pět za ten rok a kousek. Jako reakce na to, co se zrovna dělo, jedna třeba začíná: "Měl jsi kapky vody ve vlasech...". Může to být tak půl roku, co byl deštivý den a my jsme spolu hovořili už ani nevím o čem... pamatuju si pouze, že on měl ve vlasech kapky vody... :) Napsala a neodeslala, přestože měla číslo do nebe...

Holčičky, a co Vy? Máte také nějaké podobné poklady v telefonu?