Mám se ráda... nemám se ráda...
Holčičky, máte to také tak, že se někdy sobě samé vlastně docela líbíte, když se kouknete do zrcadla, a jindy se divíte, jaká nehezká žena se Vám tam zrcadlí?
Jediné, s čím to v mém případě má nějakou souvislost, je moje nálada!
Když mám nějaký důvod k tomu udržovat si na tváři úsměv, tedy když nálada je pozitivní, vidím v zrcadle usmívající se slečnu s jakousi jiskrou v oku. Od toho úsměvu se jí kolem očí dělají vrásky, ale to vůbec nevadí! Pleť má ten správný odstín a k úplné dokonalosti stačí jen slečně trochu nalíčit oči, rty přejet decentní rtěnkou a vlasy zformovat do libovolného rozcuchu...
Není-li žádný důvod k dobré náladě a občas se přistihnu i při tom, že se na slečnu do zrcadla mračím, tak se mi ten obrázek tam nelíbí. Kolem očí má navíc hnusné vrásky a pleť je vybledlá tu tam se zanícenou červenou tečkou. Správného odstínu pleti nejde dosáhnout, ať se snaží dohánět to pleťovým krémem s kapkou samoopalovací složky, jak se snaží. Jakákoliv rtěnka dodává té bytosti v zrcadle výraz ženy, která ve svém líčení šlápla úplně vedle! V tomto případě nedosáhnu toho, abych tu vcelku hezkou slečnu viděla, i když se zkouším usmívat... vychází z toho vždy jen škleb. A ty vlasy! Zplihlé a bez lesku!
A přitom jsem pořád úplně stejná!
Komentáře
Okomentovat