Opět se neholil, zmoknul, uschnul a tajemná bytost stále žije!
Ten jeho úsměv je tak neodolatelný! A vzhledem k tomu, že vůbec nemám problém s neoholenými muži, ba naopak, tak jediné, co mi na tom jeho strništi vadilo, byl fakt, že mám stále víc pocit, že noci a rána na nocovně tráví příjemnějšími činnostmi než holením...
Zmoknul. Venku sněžilo a on zmoknul. Ne venku, ale v autobuse. Hned když přijel, tak jsme se potkali... vystoupil z autobusu, pozdravili jsme se, usmáli jsme se na sebe a on mi začal vyprávět, že zmoknul... že na něj celou cestou pršelo... chudák malej!
Hned jak jsem ho potkala znovu, když mi galatně držel dveře, které jinak brano zavírá samo, tak jsem se ho ptala, jestli už uschnul. Začal mi celou situaci podrobně vysvětlovat. Nádherně se na mě usmíval a já jsem se smála na něj... a svítilo sluníčko.
Jsem špiónka! Od minulého týdne, kdy se tu náhle objevil s tajemnou bytostí, ho mám trochu víc pod kontrolou. Tajemná bytost s ním jezdí na můj vkus příliš často! Ale stále se mi nechce věřit v to, že by s ní měl intimní vztah. Prostě mi to k tomu chlapovi nejde. Znám ho už přes rok, ale fakt je, že takhle divně se celý ten rok nechoval... tak nevím.
Ráno sice sněžilo, ale teď už zase nádherně svítí sluníčko. Vpodstatě je hezký den! A to ještě úplně neskončil!
Komentáře
Okomentovat