Ze zákulisí 2 - večer před premiérou

Zítra mě nečekejte. Mám ten VELKÝ DEN, už chystám kostým... bůhví kdy se vrátím!


Ne, nebojte. Spát budu doma. Ani nikde nehodlám páchat hříchy, jestli Vás napadlo toho. Má nepřítomnost je spjatá s jinými faktory... ale zvláštně se to vyvinulo v ten můj VELKÝ DEN. V ještě větší než jsem původně doufala.

Mimochodem, jestli ještě nevíte, jak dopadl ten můj poslední plánovaný velký den přibližně před čtvrt rokem, dozvíte se to zde. Tehdy jsem si myslela, že je to derniéra. Přesto na zítřek plánuji obnovenou premiéru (dějství jsou plánovaná už jen dvě)... zase vstoupím na divadelní prkna... na tenký led... do jeho prostoru... a možná ještě blíž! K obědu máme hrachovou kaši. Oba.

Říkám si, proč to dělám... proč mi nestačí jen krátké setkání s ním a za jeho úsměvem vidět smysl mého života... proč ztrapňovat sebe a jeho přivádět do rozpaků... proč, když jsem celý den nešťastná z toho, že se mi zase znovu potvrdilo, že bytost není ani utopená ani zahrabaná a že žije dál! Proč?!

Asi proto, že prostě musím... že od toho čekám víc a víc... Moc Vám děkuji za Vaši podporu! Velmi mě těší všechna Vaše slova, Corlyiny fikce i obrázky i Renuščina básnička! Děkuju!!!

Pravděpodobně to nedopadne, jak jsem si to vysnila... tak doufám, že alespoň to počasí bude sluníčkové a jarní!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V ničem něco

Zase

Jacques Prévert (do třetice) - Jak namalovat portrét ptáka