Co si nikdy neuvařím...

Ve svém věku - za pár měsíců to bude 28 let - stále neumím uvařít svíčkovou. Vcelku úspěšně bez toho žiju, takže nevidím důvod, proč to měnit... jen můj "osobní milovník svíčkové" má smůlu, musí si ji buď dát u maminky nebo v práci k obědu. Pokud by došlo na to, že by ji jednou vyžadoval ode mě, bude mi s touto záležitostí muset pomoct, jako když jsme spolu pekli vánoční cukroví... překvapivě výsledek se nepodobal tomu, co vzniklo, když pejsek s kočičkou pekli dort. Asi bysme nakonec zvládli i tu svíčkovou.

---

Nikdy jsem se mamince nepletla do vaření, tudíž od ní ani nepochytila žádný základ poctivé české kuchyně. Zato jsem vždy s oblibou sledovala televizní pořady o vaření a podle toho také vařím... něco nakrájím, poházím s tím po pánvi a je s toho jakási směs (třeba dnes k obědu byla cuketová)... něco nakrájím, pohazím s tím po pánvi, zamíchám do toho uvařené těstoviny, bohatě zasypu sýrem a je z toho italská specialita... něco nakrájím, zamíchám to v hrnci, zasypu trochou hladké mouky, zaliju vodou a povařím a je z toho polévka (třeba cibulačka nebo oblíbená je i žampionová)...

Surovina, kterou krájím, vždy vychází z mých chutí a také z toho, co se právě nachází v mé ledničce. Málokdy vařím podle přesně daných receptů, i to již zmiňované cukroví byla improvizace, protože doma nemám váhu, ale pouze odměrku. Když jsem nedávno zvažovala pořídit si kuchyňskou váhu, zvítězila myšlenka pořídit si kvalitní odměrku - nejlépe skleněnou (takovou jako zapomněla Susan Mayerová v domě Edie Brittové před tím, než vzplanul), ale překvapivě v českých domácích potřebách takovou nemají.

Teď mi došlo, že když potřebuju odměrku jako měla Susan, jestli také nevařím tak trochu jako ona... no hospodyňka jako Bree fakt nejsem ;)

Zpět k oblíbeným pořadům o vaření, ze kterých vychází mé kuchařské umění. Opravdu se moc ráda dívám na profesionální kuchaře - zvlášť když to jsou mužní chlapíci - jak obratně jim to vaření jde. Zásadní myšlenkou totiž je, že ty pořady nesleduju snad ani proto, abych se něco přiučila, ale je to oblíbený způsob relaxace. Jediné, co mě pravidelně rozčílí, je, jak vůbec nešetří nádobím a zamažou snad všechno, co v kuchyni mají...

Skoro každý večer jsem svého času sledovala Prima vařečku a mého oblíbeného kuchaře Kajdu, který teď vaří v Rychlovkách na stream.cz. Malá ukázka, jak vaří Kajda mé oblíbené jídlo (které se překvapivě nekrají, ale strouhá):

No, nesluší to tomu Kajdovi? Není roztomilý? Čas od času tento jeho pořad stále sleduji, ale opravdu podle něj nevařím. I ty halušky vařím trochu jinak...

Sledovala jsem Jamieho Olivera, který byl víc showmanem, než kuchařem, přesto během několika minut uměl z pár surovin vykouzlit nádhernou kreaci na talíři. To také obdivuju, jak profesionální kuchaři zdobí talíře. Jen se podívejte na tohoto kuchaře, jak zdobí talíř:

Servírovali byste na takovém talíři něco?

Obrovskou výhodou je, že české televize mají své pořady nyní ke sledování on-line na internetu. Občas sleduji Kluky v akci, dívám se na i na Kuchařskou pohotovost a nevynechám ani Babicovy dobroty. Neustále kritizovaný Jiří Babica si kritiku zaslouží - nakolik za jeho kuchařské umění neumím posoudit, ale jeho chování k hospodyňkám, které s ním v pořadu vaří, je občas velmi zarážející. Jestli se ptáte, proč se na něj dívám, když mi tak vadí, tak odpověď je opět jednoduchá: když on je to tak charismatickej chlap.

Když ale opravdu hledám inspiraci na vaření, respektive správný technologický postup, podívám se na videokuchařku. Paní Ivana, která tam vaří, vaří tak nějak... ehm... prakticky, narozdíl od všech těch mužů, kteří jsou sice hezcí na podívání, ale vařit se podle nich moc nedá.

A do Vaší kuchyně teď můžu vstoupit i já, zatím jsem teda nenatočila žádné video, ale mám pro Vás malý souhrn francouzských inspirací z výše zmiňovaných pořadů.

A pokud nejste vysloveně kuchařinkami, nezbývá než polévka z pytlíku.

Dobrou chuť všem ;)