Vítání nového roku

Nemělo to být radostné? Neměli jsme se bavit?


Přestože posledních možná pět Silvestru jsem úplně vypustila a, pokud sousedi o půlnoci nedělali hlučný ohňostroj, úspěšně jsem je i zaspala, k tomuhle jsem chtěla přistoupit zodpovědně, když se můj drahý nabídl, že budeme spolu... já s ním chci být kdykoliv, kdy se k tomu svolí, a pokud to čítá i společnou noc, maximálně se těším.

V případě včerejška mě pouze děsila odpověď na otázku, co budeme dělat: "Budeme se dívat v televizi na estrádu a budeme veselí." Nebylo to, že v televizi nedávají nic než šílené estrády, jedním z důvodů, proč jsem před lety tento večer začala ingorovat? Přesto jsem si myslela, že si to užijeme...

Ještě při přípravách to tak vypadalo, nakoupili jsme: veku a ostatní suroviny na chlebíčky, šlehačkovou roládu, slané pečivo, mátu a limetky na mojito, nakonec se nám povedlo sehnat i ten dětský šampus, který měli všude vyprodaný. Opravdu žádný alkohol, přítel prostě nepije. Koupili jsme i jakousi pyrotechniku, které jsme se ani jeden nebáli... Tak co nám chybělo k tomu prožít úžasný večer? Asi zase nějaké kompromisy...

Jak večer začal, už jste mohli vidět včera na obrázku (to černé v levém dolním rohu je můj pokus namalovat televizi), prostě jsem odmítala sledovat estrádu jak nejdéle to šlo a zkoušela vymýšlet alternativní program. Naším ohňostrojem jsme se šli kochat už před půlnocí - venku byla šílená zima a ještě k tomu foukalo a nejen nám, ale i zápalkám se to nelíbilo, takže jsme to museli absolvovat ještě jednou, tentokrát se zapalovačem. Pravděpodobně se zima nelíbila ani ohňostroji, protože vůbec nedosahoval na obalu avizované výšky... to bylo asi první zklamání večera.

A ve zklamáních to pokračovalo. Jediná společná zábava, která byla pro oba trochu přijatelná, bylo sledovaní seriálu Comeback na netu. Já zatím neviděla ani jeden díl, tak mě to docela příjemně překvapilo, přítel ten seriál sleduje, ale holt to nebyl vytoužený Mejdan roku. Před půlnocí jsem se šla teda dívat taky - už zase vím, že mě tenhle typ zábavy fakt nebaví... přesto jsem si to svým způsobem užívala, protože jsem byla s mým vyvoleným.

Chvíli před půlnocí jsme se začali pošťuchovat, on mě lechtal, já se bránila... nechtěně jsem ho kopla do nosu. Opravdu jsem to nechtěla udělat, mrzelo mě to... A ještě víc mě mrzelo, když on mi následně řekl, že už se těší, až tenhle Silvestr skončí. No tak Silvestr prostě skončil hned.

Já vítala nový rok v slzách, on se zlobil, rychlé špunty zůstaly nedotčeny, chlebíčky jsme dojídali ke snídani, nějaké limetky i máta jsou ještě v ledničce...

... asi si půjdu umíchat mojito - tentokrát už ne nealkoholické - na oslavu nového roku, který tak úžasně začal, s přáním, aby se nevyplnilo ono "Jak na Nový rok, tak po celý rok"...

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V ničem něco

Zase

Jacques Prévert (do třetice) - Jak namalovat portrét ptáka