Dětská kniha pro dospěláky
Kdo by ji neznal... knihu věnovanou Léonu Werthovi. Možná Vás samotné jméno nic neřekne, takže tady je to věnovaní celé:
LÉONU WERTHOVI
Odpusťte, děti, že jsem věnoval tuto knihu dospělému! Mám závažnou omluvu: Ten dospělý je můj nejlepší přítel. Mám ještě jednu omluvu: ten dospělý dovede všechno pochopit, dokonce i knihy pro děti. A mám ještě třetí omluvu: ten dospělý bydlí ve Francii, trpí tam hladem a zimou. Velice potřebuje, aby ho někdo potěšil. Nestačí-li všechny tyhle omluvy, rád věnuji tuto knihu dítěti, kterým kdysi ten dospělý byl. Všichni dospělí byli nejdříve dětmi. (Ale málokdo se na to pamatuje.) Opravuji tedy své věnování:
LÉONU WERTHOVI,
KDYŽ BYL MALÝM CHLAPCEM
Jistě jste už uhodli, že věnoví napsal Antoine de Saint-Exupéry a nachází se na prvních stránkách knihy Malý Princ (Le Petit Prince).
Antoine de Saint-Exupéry byl francouzský letec a spisovatel, jeho kniha Malý princ však překvapivě nespatřila světlo světa poprvé ve Francii, ale ve Spojených Státech a to roku 1943, jak ve francouzském, tak v anglickém vydání, s originálními okouzlujícími akvarely spisovatele. O více než dva roky později vychází i ve Francii, s obrázky, které se tisknou i ve všech následující francouzkých edicích, ale při porovnání s původním americkým výtiskem je možné najít drobné rozdíly v kresbách. Francozský vydavatel totiž nedisponoval těmi originálními obrázky...
Zdroj: kniha Le Petit Prince, Gallimard, březen 2005
A důkaz:
Můžete hledat sedm rozdílů a porovnejte všechny hvězdičky, kytičky a každou kudrlinku na hlavě Malého prince...
Co říct k samotné knize? Že se dá číst stále dokola a vždycky tam najdete nějaké nové moudro? Že to není ani tak knížka pro děti, i když ty v ní najdou také kouzlo toho příběhu, ale že je to i kniha pro nás velké? Že vypráví o letci, který měl nad pouští poruchu a neuměl nakreslit ovečku, když ho o to žádal človíček z jiné planety, který letěl napříč vesmírem, až doletěl na Zemi? Však ten příběh určitě znáte... a i ty citáty:
Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.
Je mnohem nesnadnější soudit sám sebe než někoho jiného. Jestliže se ti podaří sám sebe soudit, bude to znamenat, že jsi opravdu mudrc.
Oči jsou slepé. Musíme hledat srdcem.
Pokud byste se chtěli do ní na chvíli začíst on-line, mám pro Vás odkaz. Údajně a nejen údajně je to velmi dobrá kniha na pochopení pro ty, kteří se učí francouzky, takže mám i takový odkaz. A ze své další zkušeností vím, že je to velmi dobré i na poslouchání, takže do svého přehrávače si to ve francouzštině můžete stáhnout tady (dole pod textem je šest odkazů dle kapitol, když kliknete na odkaz, budete poslouchat on-line, chcete-li stahovat, klikejte na zelený amplionek ;) ).
Tak doufám, že jsem někoho inspirovala... Hezké počtění, případně hezký poslech.
Komentáře
Okomentovat