Anděl v modré košili a bundě o dvě velikosti větší
Asi je to opravdu anděl, a proto potřebuje bundu ne dokonale padnoucí, ale minimálně o dvě velikosti větší, aby se mu pod ní vešla křídla :) A nebo si zase v hlavě vytvářím nějaké příběhy a on je jen obyčejný muž...
Obyčejný muž, který jen správně neodhadl velikost bundy ;) Obyčejný muž, který má za sebou plno životních zkušeností, je trochu nejistý, ale přesto vyrovnaný sám se sebou... Obyčejný muž ne nijak výjimečného vzhledu, s vlasy mírně prošedivělými... Obyčejný muž uniformně oblečený jako ostatní kolegové...
Snad proto, že ho vidím jako neobyčejného, si myslím, že je to anděl... anděl ve světle modré košili, jejíž samotná barva je už tak nějak nebeská. Na tváři úsměv plný nevinnosti a v očích výraz jakési nadpozemskosti. Možná tím jen zastírá svou nejistotu, ale na mě to působí jako kouzlo. Kouzlo o to kouzelnější, že ten jeho úsměv patřil mně...
Kouzlo, které už trvá rok a pět dní, které už možná trochu ztratilo na intenzitě, protože potají toužím po tom, aby si mě tenhle kouzelník vybral a pozval na jeviště a obecenstvu předváděl, že pod jeho kouzelnýma rukama se můžu vznášet. Ani po tom roce si mě nevybral, tak proto jsou všechna ta kouzla, kterých se neúčastním, už trošku okoukaná...
Přesto vyhlížím, kdy uvidím plakát na jeho vystoupení, abych mohla být znovu svědkem jeho kouzel. Koupím si vstupenku - jízdenku na autobus - letenku do nebe... a konečně ho zase vidím. Nezapomenutelného muže s křídly pod zimní bundou, s králíky v klobouku, kteří rozzáří dětem oči, s čistým výrazem na tváři...
Ani to neví, ale asi se mu to povedlo a já se trochu vznáším... ne vysoko, jen pár milimetrů nad pevnou zemí. Pravděpodobně to ani nechtěl, je to jen tím kouzlem, které vyzařuje všude kolem něj. A co teprve, kdybych se mohla podívat, jestli pod tou převelikou bundou, pod tmavě modrou vestou, pod světle modrou košilí a pod bílým nátělníkem má opravdu ta andělská křídla!
Pak bych pravděpodobně chtěla někam odletět s ním...
Komentáře
Okomentovat