Som taká rozjuchaná...

Znáte to také, že přijdete z koncertu, a pustíte si doma úplně tu stejnou hudbu? Snad pro drobný posun časem zpět a pro připomenutí té úžasné hudby... Bohužel jakkoliv reprodukovaná, nikdy nemůže mít to kouzlo jako na živo.

O slovenské skupině Družina jsem nikdy neslyšela a neměla jsem o ní nejmenší tušení. Do té doby, než se objevila na programu letošního Jabloneckého kulturního léta nesoucího se v duchu world music a jejich koncert mě jako jediný zaujal. A konal se právě dnes...


Vlastně jsem si na to vzpomněla skoro náhodou až včera, že bude ten koncert, na který chci jít. Sice jsme měli trochu jiné plány, ale nakonec jsme to přehodnotili a šli na koncert... a zvlášť po tom, co jsem si včera obstarala jejich CD a připravila jsem se na to, co uslyším. Co Vám budu vyprávět, těšila jsem se, až to uslyším na živo.

A bylo to paráda... malá ochutnávka z youtube (asi již staršího data, neb hudebníci už od té doby o něco zestárli):


Byla to paráda!!! (klidně Vám to zopakuju ještě několikrát! :D) Moc se mi to líbilo... veselé, originální, příjemně rytmické...

Dámám pokročilého věku, které pravděpodobně nečekaly tak osobité pojetí slovenských lidových písní, se to příliš nepozdávalo a vprostřed koncertu odcházely. Akce jsou totiž financovány městem a pro návštěvníky zdarma, takže krom hudebního zážitku bylo zajímavé tu tam nahlédnout do publika. Mnoho důchodců, kterých postupně rapidně ubývalo, celá řada romských spoluobčanů, kterých naopak přibývalo, a skupina mentálně postižených, na kterých se mi moc líbilo, jak se nerozpakují ničeho a hudbu prožívají bez ostychu celým tělem. My ostatní jsme se jen pohupovali do rytmu, podupávali a tleskali, ale oni prostě tančili!

Už jsem to tu možná říkala, že v hudbě preferuju spíš ženské hlasy, přesto dnes, když začal zpívat fujarista Janko Šimiak, byla jsem uchvácená... jeho mužnost, zvučný hlas a text... hmmm... nic proti zpěvačce skupiny Daně Ferienčíkové, ale Janko byl prostě Janko... jak mu to slušelo s fujarou a jak zvládal všechny ty píšťaly a píšťalky... prostě byl to chlap!

Tady jsem pro zvídavá ženská a dívčí očka našla jeho fotku... no není mužného vzezření? :)

Jako byste mě neznali... ač jdu na koncert, tak krom hudebního zážitku, vracím se uchvácená hudebníkem... :)))

Prostě se mi chlapi líbí, no... :)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V ničem něco

Zase

Jacques Prévert (do třetice) - Jak namalovat portrét ptáka