z mého andělského deníčku (část první)

aneb Jak jsem poprvé pana anděla viděla

4. ledna 2008

Ono je docela jednoduché vytlouct si ty chlapy z hlavy... je jednoduché přestat myslel na Saida nebo na Tomáše, když jejich místo zabere jiný... třeba ten dnešní z V. :) Prostě stačí mít zase sen o tom, že budu trávit víkend ve V. :)))


Neee, takhle daleko to zatím nedošlo... ani nevím, jak se jmenuje, vlastně nevím nic krom toho, že je z V. a že je starej... ale mně se tak líbil... v té světle modré košili :)

Navíc ze všech ostatních snů už jsem se asi probudila... a Tomáše už třeba nikdy neuvidím. K dalšímu snění musím brát to, co je :) ... třeba staré chlapy s prošedivělými vlasy, když mají charisma...

... na příští týden si v kantýně zase domlouval oběd, tak ho třeba zase uvidím... :)


Ano, i takhle může přemýšlet slečna, které tehdy bylo skoro 27 let! A nestydí se za to! :)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

V ničem něco

Zase

Jacques Prévert (do třetice) - Jak namalovat portrét ptáka