Slečna Lenka nemyslí, ale peče... a píchá :D
Sami jste dobře viděli, jak to dopadalo, když slečna Lenka v uplynulém týdnu přemýšlela. Tak dnes raději fakt ne! ;) Navíc ten můj pesimizmus pořád prahne po něčem sladkém, už asi dvě tabulky čokolády mu za uplynulý týden neodolaly, takže jsem se rozhodla mu něco dobrého upéct. Mému pesimizmu a mému nedělnímu strávníkovi (hledáním odkazu na tenhle článek jsem právě zjistila, že k obědu bysme si mohli dát langoše!).
Už jsem tady říkala, jak moc ráda se dívám na pořady o vaření a prohlížím si kulinářské časopisy. Většinou ale zůstane jen u koukání a vařím osvědčená, rychlá a jednoduchá jídla. Ale tenhle recept mě zaujal - píchaná buchta. Je totiž maxi jednoduchý (nechtěla ses učit péct, Ptáčinko?)!!!!
Původní recept jsem viděla v časopise, ale nakonec jsem se inspirovala tímto výše uvedeným (za pomoci tohoto úžasného článku jak vážit bez váhy a neušpinit si odměrku :) ). A v tom původním receptu psali "Udělejte do upečené buchty obráceným koncem vařečky díry. Čím víc, tím líp." A tak jsem píchala a píchala, až jsem ji celou rozpíchala... :)
Proč pracuju jako účetní v kolektivu, kde mi to způsobuje depky, a nejsem profesionální píchačka buchet? Takhle si u nás v práci zapíchám jen na vrátnici - ráno s maximální nechutí vzhledem k nastávajícími dni a odpoledne už do píchaček bouchám, až třísky lítaj. A stejně tak razantně píchala jsem do buchty... a najednou je mi nějak líp... a to jsem ji ještě neochutnala, protože je čerstvě rozpíchaná! :)
Takže žádné nakupování, které mi tu už několikrát bylo doporučováno na zlepšení nálady (že, Ráďo a MiloSKo? ;) ), ale píchání, píchání a zase jenom píchání... :D
Komentáře
Okomentovat